Foerster Josef Blahoslav: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Hudební skladatel, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Syn hudebníka a pedagoga Josefa Förstera ml. (1833–1907), jehiož další syn Viktor Foerster (1867–1915) byl malířem. Studoval na pražské varhanní škole, působil jako varhaník a hudební kritik. Od roku 1893 žil v Hamburku, kde se oženil se sopranistkou Bertou Lautererovou (1869–1936). Později působil ve Vídni a po vzniku Československa se vrátil do Prahy, kde vyučoval na konzervatoři. Jeho tvorba zahrnuje pět symfonií, opery (''Eva''), komorní hudbu a duchovní skladby. V roce 1946 byl prohlášen národním umělcem. Je autorem autobiografických knih ''Poutník'' (1929, 1932) a ''Poutník v cizině'' (1947). |
Hudební skladatel, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Syn hudebníka a pedagoga Josefa Förstera ml. (1833–1907), jehiož další syn Viktor Foerster (1867–1915) byl malířem. Studoval na pražské varhanní škole, působil jako varhaník a hudební kritik. Od roku 1893 žil v Hamburku, kde se oženil se sopranistkou Bertou Lautererovou (1869–1936). Později působil ve Vídni a po vzniku Československa se vrátil do Prahy, kde vyučoval na konzervatoři. Jeho tvorba zahrnuje pět symfonií, opery (''Eva''), komorní hudbu a duchovní skladby. V roce 1946 byl prohlášen národním umělcem. Je autorem autobiografických knih ''Poutník'' (1929, 1932) a ''Poutník v cizině'' (1947). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:51
Foerster Josef Blahoslav
v Praze
v Novém Vestci (okr. Praha-východ)
Hudební skladatel, člen římskokatolické církve. Syn hudebníka a pedagoga Josefa Förstera ml. (1833–1907), jehiož další syn Viktor Foerster (1867–1915) byl malířem. Studoval na pražské varhanní škole, působil jako varhaník a hudební kritik. Od roku 1893 žil v Hamburku, kde se oženil se sopranistkou Bertou Lautererovou (1869–1936). Později působil ve Vídni a po vzniku Československa se vrátil do Prahy, kde vyučoval na konzervatoři. Jeho tvorba zahrnuje pět symfonií, opery (Eva), komorní hudbu a duchovní skladby. V roce 1946 byl prohlášen národním umělcem. Je autorem autobiografických knih Poutník (1929, 1932) a Poutník v cizině (1947).