Herbst Karel: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] biskup. Vyučený elektromechanik, pracoval osm let v lokomotivním depu Praha-střed. Při zaměstnání odmaturoval na gymnáziu Přípotoční v Praze-Vršovicích a v roce 1968 nastoupil ke studiu teologie na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal roku 1973. Po krátkém působení ve farnostech v Mariánských Lázních (1973–74) a na Svaté Hoře u Příbrami mu byl v roce 1975 odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, poté pracoval více než deset let jako čistič výloh (1975–86). V roce 1976 složil věčné sliby v salesiánské kongregaci. Během období normalizace byl hlavním organizátorem tzv. salesiánských chaloupek – prázdninových pobytů pro děti, které byly jedním z klíčových projevů skryté činnosti Salesiánů Dona Boska. Po roce 1986 opět působil jako duchovní ve Starém Sedlišti, později zastával funkce ředitele komunity v Kobylisích (1990–91), delegáta pro formaci (1995–2001) a byl spirituálem v Arcibiskupském kněžském semináři v Praze-Dejvicích (1997–2000). Od září 2000 do března 2002 byl administrátorem farnosti Fryšták. Roku 2002 byl jmenován pomocným biskupem pražské arcidiecéze a titulárním biskupem siccesiánským. Zaměřoval se na pastoraci mládeže, rodin a řeholníků, pro jeho styl je příznačná neformálnost a vstřícnost. Roku 2016 rezignoval pro zdravotní důvody, dále však zůstal činný v rámci arcidiecéze. Je portrétován v publikacích ''Chaloupky'' (2002) a ''O Božím vedení s Karlem Herbstem'' (2005). |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] biskup. Vyučený elektromechanik, pracoval osm let v lokomotivním depu Praha-střed. Při zaměstnání odmaturoval na gymnáziu Přípotoční v Praze-Vršovicích a v roce 1968 nastoupil ke studiu teologie na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal roku 1973. Po krátkém působení ve farnostech v Mariánských Lázních (1973–74) a na Svaté Hoře u Příbrami mu byl v roce 1975 odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, poté pracoval více než deset let jako čistič výloh (1975–86). V roce 1976 složil věčné sliby v salesiánské kongregaci. Během období normalizace byl hlavním organizátorem tzv. salesiánských chaloupek – prázdninových pobytů pro děti, které byly jedním z klíčových projevů skryté činnosti Salesiánů Dona Boska. Po roce 1986 opět působil jako duchovní ve Starém Sedlišti, později zastával funkce ředitele komunity v Kobylisích (1990–91), delegáta pro formaci (1995–2001) a byl spirituálem v Arcibiskupském kněžském semináři v Praze-Dejvicích (1997–2000). Od září 2000 do března 2002 byl administrátorem farnosti Fryšták. Roku 2002 byl jmenován pomocným biskupem pražské arcidiecéze a titulárním biskupem siccesiánským. Zaměřoval se na pastoraci mládeže, rodin a řeholníků, pro jeho styl je příznačná neformálnost a vstřícnost. Roku 2016 rezignoval pro zdravotní důvody, dále však zůstal činný v rámci arcidiecéze. Je portrétován v publikacích ''Chaloupky'' (2002) a ''O Božím vedení s Karlem Herbstem'' (2005). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:51
Herbst Karel
v Praze
Římskokatolický biskup. Vyučený elektromechanik, pracoval osm let v lokomotivním depu Praha-střed. Při zaměstnání odmaturoval na gymnáziu Přípotoční v Praze-Vršovicích a v roce 1968 nastoupil ke studiu teologie na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal roku 1973. Po krátkém působení ve farnostech v Mariánských Lázních (1973–74) a na Svaté Hoře u Příbrami mu byl v roce 1975 odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, poté pracoval více než deset let jako čistič výloh (1975–86). V roce 1976 složil věčné sliby v salesiánské kongregaci. Během období normalizace byl hlavním organizátorem tzv. salesiánských chaloupek – prázdninových pobytů pro děti, které byly jedním z klíčových projevů skryté činnosti Salesiánů Dona Boska. Po roce 1986 opět působil jako duchovní ve Starém Sedlišti, později zastával funkce ředitele komunity v Kobylisích (1990–91), delegáta pro formaci (1995–2001) a byl spirituálem v Arcibiskupském kněžském semináři v Praze-Dejvicích (1997–2000). Od září 2000 do března 2002 byl administrátorem farnosti Fryšták. Roku 2002 byl jmenován pomocným biskupem pražské arcidiecéze a titulárním biskupem siccesiánským. Zaměřoval se na pastoraci mládeže, rodin a řeholníků, pro jeho styl je příznačná neformálnost a vstřícnost. Roku 2016 rezignoval pro zdravotní důvody, dále však zůstal činný v rámci arcidiecéze. Je portrétován v publikacích Chaloupky (2002) a O Božím vedení s Karlem Herbstem (2005).