Kabelák František Jindřich: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Hermetik. Od roku 1936 žil v Praze jako účetní, po válce v Bečově nad Teplou. Členem lóže Magikon se stal již v mládí ve Vídni. S kabalou se údajně seznámil na svých cestách na Blízkém východě. Kromě kabaly se zabýval magií, theurgií a později pod vlivem [[Kohout Petr|Petra Kohouta-Lasenica]] (1900–1944) i staroegyptskou magií. Podobně jako on byl také redaktorem časopisu ''Medium'' (vycházel v letech 1933–40). Především ale přednášel a spolupracoval s [[Kefer Jan|Janem Keferem]] ve společnosti českých hermetiků Universalia. V její edici Eulis publikoval spisy ''Kabbalistické zasvěcení'' (1938–40), ''Pantakly a charaktery Luny'' (1940), ''Kniha tajemství velkého šemu'' (1940), ''Praktická spagyrie'' (1940), ''Magia nigrae'' (1940), ''Herbarium spirituale siderum'' (1941, nedokončeno) a další, též překlad díla ''Magia innaturalis'' (1940), připisovaného Johannu Georgu Faustovi. Přispíval do časopisu Universalie ''Logos''. Po druhé světové válce žil spíše v ústraní; údajně konal magické experimenty v lesní chýši, kterou si sám zbudoval. Poslední, završující dílo ''Magia Divina'' zůstalo nedokončeno. |
Hermetik. Od roku 1936 žil v Praze jako účetní, po válce v Bečově nad Teplou. Členem lóže Magikon se stal již v mládí ve Vídni. S kabalou se údajně seznámil na svých cestách na Blízkém východě. Kromě kabaly se zabýval magií, theurgií a později pod vlivem [[Kohout Petr|Petra Kohouta-Lasenica]] (1900–1944) i staroegyptskou magií. Podobně jako on byl také redaktorem časopisu ''Medium'' (vycházel v letech 1933–40). Především ale přednášel a spolupracoval s [[Kefer Jan|Janem Keferem]] ve společnosti českých hermetiků Universalia. V její edici Eulis publikoval spisy ''Kabbalistické zasvěcení'' (1938–40), ''Pantakly a charaktery Luny'' (1940), ''Kniha tajemství velkého šemu'' (1940), ''Praktická spagyrie'' (1940), ''Magia nigrae'' (1940), ''Herbarium spirituale siderum'' (1941, nedokončeno) a další, též překlad díla ''Magia innaturalis'' (1940), připisovaného Johannu Georgu Faustovi. Přispíval do časopisu Universalie ''Logos''. Po druhé světové válce žil spíše v ústraní; údajně konal magické experimenty v lesní chýši, kterou si sám zbudoval. Poslední, završující dílo ''Magia Divina'' zůstalo nedokončeno. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:51
Kabelák František Jindřich
ve Vídni (Rakousko)
v Bečově nad Teplou (okr. Karlovy Vary)
Hermetik. Od roku 1936 žil v Praze jako účetní, po válce v Bečově nad Teplou. Členem lóže Magikon se stal již v mládí ve Vídni. S kabalou se údajně seznámil na svých cestách na Blízkém východě. Kromě kabaly se zabýval magií, theurgií a později pod vlivem Petra Kohouta-Lasenica (1900–1944) i staroegyptskou magií. Podobně jako on byl také redaktorem časopisu Medium (vycházel v letech 1933–40). Především ale přednášel a spolupracoval s Janem Keferem ve společnosti českých hermetiků Universalia. V její edici Eulis publikoval spisy Kabbalistické zasvěcení (1938–40), Pantakly a charaktery Luny (1940), Kniha tajemství velkého šemu (1940), Praktická spagyrie (1940), Magia nigrae (1940), Herbarium spirituale siderum (1941, nedokončeno) a další, též překlad díla Magia innaturalis (1940), připisovaného Johannu Georgu Faustovi. Přispíval do časopisu Universalie Logos. Po druhé světové válce žil spíše v ústraní; údajně konal magické experimenty v lesní chýši, kterou si sám zbudoval. Poslední, završující dílo Magia Divina zůstalo nedokončeno.