Kolátor František: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Kazatel [[Bratrská jednota baptistů|baptistické církve]]. Nejstarší práce podepisoval František V. Kolátor. Pocházel z římskokatolické rodiny ševce, spolu s otcem během středoškolského studia uvěřil baptistické misii a z římskokatolické církve vystoupil (baptistická jednota po většinu jeho života fungovala jako spolek). Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem studoval tamtéž hospodářskou školu a Vysokou školu obchodní v Praze. Oženil se s Lydií Novotnou (1882–1960), dcerou kazatele Jindřicha Novotného (1846–1912). Po přestěhování do Brna v roce 1905 se stal kazatelem tamního baptistického sboru, v roce 1911 se usadil v Praze, kazatelsky působil i ve středních Čechách. Zároveň v letech 1924–34 redigoval církevní časopis ''Chelčický'', podílel se na činnosti Kostnické jednoty, vedl československou pobočku skotské biblické společnosti. Spolu s manželkou založil a vedl Dětský domov Chelčického v Podhořanech (dnes součást Nelahozevsi), fungující v letech 1922–47. Je autorem několika hospodářských příruček (''O stelivech…'', 1903; ''Určování živé a jateční váhy zvířat měřením'', 1904), později se již plně věnoval náboženské literatuře (''Ze studnice vody živé'', 1922; ''Dvacet malých trosečníků'', 1924; ''Třicet dnů v náruči Boží'', 1940, spolu s L. Kolátorovou; ''Bratrská jednota Chelčického'', 1948). Z angličtiny přeložil Kiplingovy povídky. |
Kazatel [[Bratrská jednota baptistů|baptistické církve]]. Nejstarší práce podepisoval František V. Kolátor. Pocházel z římskokatolické rodiny ševce, spolu s otcem během středoškolského studia uvěřil baptistické misii a z římskokatolické církve vystoupil (baptistická jednota po většinu jeho života fungovala jako spolek). Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem studoval tamtéž hospodářskou školu a Vysokou školu obchodní v Praze. Oženil se s Lydií Novotnou (1882–1960), dcerou kazatele Jindřicha Novotného (1846–1912). Po přestěhování do Brna v roce 1905 se stal kazatelem tamního baptistického sboru, v roce 1911 se usadil v Praze, kazatelsky působil i ve středních Čechách. Zároveň v letech 1924–34 redigoval církevní časopis ''Chelčický'', podílel se na činnosti Kostnické jednoty, vedl československou pobočku skotské biblické společnosti. Spolu s manželkou založil a vedl Dětský domov Chelčického v Podhořanech (dnes součást Nelahozevsi), fungující v letech 1922–47. Je autorem několika hospodářských příruček (''O stelivech…'', 1903; ''Určování živé a jateční váhy zvířat měřením'', 1904), později se již plně věnoval náboženské literatuře (''Ze studnice vody živé'', 1922; ''Dvacet malých trosečníků'', 1924; ''Třicet dnů v náruči Boží'', 1940, spolu s L. Kolátorovou; ''Bratrská jednota Chelčického'', 1948). Z angličtiny přeložil Kiplingovy povídky. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:51
Kolátor František
v Kšelích (okr. Kolín)
ve Velkém Meziříčí (okr. Žďár nad Sázavou)
Kazatel baptistické církve. Nejstarší práce podepisoval František V. Kolátor. Pocházel z římskokatolické rodiny ševce, spolu s otcem během středoškolského studia uvěřil baptistické misii a z římskokatolické církve vystoupil (baptistická jednota po většinu jeho života fungovala jako spolek). Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem studoval tamtéž hospodářskou školu a Vysokou školu obchodní v Praze. Oženil se s Lydií Novotnou (1882–1960), dcerou kazatele Jindřicha Novotného (1846–1912). Po přestěhování do Brna v roce 1905 se stal kazatelem tamního baptistického sboru, v roce 1911 se usadil v Praze, kazatelsky působil i ve středních Čechách. Zároveň v letech 1924–34 redigoval církevní časopis Chelčický, podílel se na činnosti Kostnické jednoty, vedl československou pobočku skotské biblické společnosti. Spolu s manželkou založil a vedl Dětský domov Chelčického v Podhořanech (dnes součást Nelahozevsi), fungující v letech 1922–47. Je autorem několika hospodářských příruček (O stelivech…, 1903; Určování živé a jateční váhy zvířat měřením, 1904), později se již plně věnoval náboženské literatuře (Ze studnice vody živé, 1922; Dvacet malých trosečníků, 1924; Třicet dnů v náruči Boží, 1940, spolu s L. Kolátorovou; Bratrská jednota Chelčického, 1948). Z angličtiny přeložil Kiplingovy povídky.