Mayr-Harting Robert: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
Řádek 6: Řádek 6:
 
Právník a politik, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Pocházel z rodiny státního úředníka, v Praze a Vídni vystudoval práva (JUDr.). Od roku 1905 působil na univerzitě ve Černovicích (1908 řádný profesor) a od roku 1909 na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (děkan 1913–14, 1930–31; rektor 1921–22). Vydal sedmidílnou historii římského práva (1912–13) a komentované výbory z oblasti občanského práva. Současně vstoupil do československé politiky jako zakládající člen a představitel Německé křesťanskosociální lidové strany. Od 1920 byl senátorem, poté poslancem a v letech 1926–1929 zastával úřad ministra spravedlnosti ve vládách Antonína Švehly (1873–1933) a Františka Udržala (1866–1938). Prosazoval spolupráci německé menšiny se státem a uznání němčiny v soudnictví. Během nacistické okupace se neangažoval, proto mohl po druhé světové válce dožít v Praze. Autor řady studií a monografií, např. ''Schweizerisches Zivilgesetzbuch'' (1909), ''Romische Rechtsgeschichte'' (1912–13), ''Lehrbuch des burgerlichern Rechts'' (1920–21).
 
Právník a politik, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Pocházel z rodiny státního úředníka, v Praze a Vídni vystudoval práva (JUDr.). Od roku 1905 působil na univerzitě ve Černovicích (1908 řádný profesor) a od roku 1909 na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (děkan 1913–14, 1930–31; rektor 1921–22). Vydal sedmidílnou historii římského práva (1912–13) a komentované výbory z oblasti občanského práva. Současně vstoupil do československé politiky jako zakládající člen a představitel Německé křesťanskosociální lidové strany. Od 1920 byl senátorem, poté poslancem a v letech 1926–1929 zastával úřad ministra spravedlnosti ve vládách Antonína Švehly (1873–1933) a Františka Udržala (1866–1938). Prosazoval spolupráci německé menšiny se státem a uznání němčiny v soudnictví. Během nacistické okupace se neangažoval, proto mohl po druhé světové válce dožít v Praze. Autor řady studií a monografií, např. ''Schweizerisches Zivilgesetzbuch'' (1909), ''Romische Rechtsgeschichte'' (1912–13), ''Lehrbuch des burgerlichern Rechts'' (1920–21).
   
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
   
 
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
 
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

Verze z 13. 10. 2025, 20:52

Mayr-Harting Robert


v Aspernu (dnes část Vídně, Rakousko)
v Praze

Právník a politik, člen římskokatolické církve. Pocházel z rodiny státního úředníka, v Praze a Vídni vystudoval práva (JUDr.). Od roku 1905 působil na univerzitě ve Černovicích (1908 řádný profesor) a od roku 1909 na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (děkan 1913–14, 1930–31; rektor 1921–22). Vydal sedmidílnou historii římského práva (1912–13) a komentované výbory z oblasti občanského práva. Současně vstoupil do československé politiky jako zakládající člen a představitel Německé křesťanskosociální lidové strany. Od 1920 byl senátorem, poté poslancem a v letech 1926–1929 zastával úřad ministra spravedlnosti ve vládách Antonína Švehly (1873–1933) a Františka Udržala (1866–1938). Prosazoval spolupráci německé menšiny se státem a uznání němčiny v soudnictví. Během nacistické okupace se neangažoval, proto mohl po druhé světové válce dožít v Praze. Autor řady studií a monografií, např. Schweizerisches Zivilgesetzbuch (1909), Romische Rechtsgeschichte (1912–13), Lehrbuch des burgerlichern Rechts (1920–21).

Rostislav Gramskopf