Merth František Daniel: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, básník. Teologii vystudoval na biskupském semináři v Českých Budějovicích, na kněze byl vysvěcen v roce 1942. Sloužil v různých farnostech (mj. Pelhřimov, České Budějovice). V roce 1948 byl internován a odsouzen k pěti letům nucených prací za šíření „státu nebezpečných spisů.“ Po propuštění nesměl vykonávat duchovní službu, až do amnestie v roce 1953. Nadále působil v odlehlé farnosti Strašíně, nesměl publikovat, ale publikoval samizdatově. Po roce 1989 vyšly jeho básnické sbírky ''Matutinum'', ''Zastavení'', ''Zápisy'' (souborně 2020). Jeho básnický styl čerpá ze symbolismu a dekadence, s bohatými metaforami a neologismy, často s tématy Šumavy a duchovní reflexí. V roce 1994 obdržel ocenění České biskupské konference, v roce 1995 Cenu Jana Zahradníčka. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, básník. Teologii vystudoval na biskupském semináři v Českých Budějovicích, na kněze byl vysvěcen v roce 1942. Sloužil v různých farnostech (mj. Pelhřimov, České Budějovice). V roce 1948 byl internován a odsouzen k pěti letům nucených prací za šíření „státu nebezpečných spisů.“ Po propuštění nesměl vykonávat duchovní službu, až do amnestie v roce 1953. Nadále působil v odlehlé farnosti Strašíně, nesměl publikovat, ale publikoval samizdatově. Po roce 1989 vyšly jeho básnické sbírky ''Matutinum'', ''Zastavení'', ''Zápisy'' (souborně 2020). Jeho básnický styl čerpá ze symbolismu a dekadence, s bohatými metaforami a neologismy, často s tématy Šumavy a duchovní reflexí. V roce 1994 obdržel ocenění České biskupské konference, v roce 1995 Cenu Jana Zahradníčka. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 20:52
Merth František Daniel
v Jindřichově Hradci
ve Strašíně (okr. Klatovy)
Římskokatolický kněz, básník. Teologii vystudoval na biskupském semináři v Českých Budějovicích, na kněze byl vysvěcen v roce 1942. Sloužil v různých farnostech (mj. Pelhřimov, České Budějovice). V roce 1948 byl internován a odsouzen k pěti letům nucených prací za šíření „státu nebezpečných spisů.“ Po propuštění nesměl vykonávat duchovní službu, až do amnestie v roce 1953. Nadále působil v odlehlé farnosti Strašíně, nesměl publikovat, ale publikoval samizdatově. Po roce 1989 vyšly jeho básnické sbírky Matutinum, Zastavení, Zápisy (souborně 2020). Jeho básnický styl čerpá ze symbolismu a dekadence, s bohatými metaforami a neologismy, často s tématy Šumavy a duchovní reflexí. V roce 1994 obdržel ocenění České biskupské konference, v roce 1995 Cenu Jana Zahradníčka.