Michejda Jan: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Regionální politik, člen [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelické augsburské církve]]. Pocházel z evangelické rolnické rodiny, jeho starším bratrem byl farář [[Michejda Franciszek|Franciszek Michejda]], mladším bratrem farář [[Michejda Karol|Karol Michejda]]. Absolvoval evangelické gymnázium v Těšíně, pak studoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a ve Vídni (zde JUDr. 1877). V roce 1882 si otevřel advokátní kancelář v Těšíně, zároveň se zapojil do tamního polského kulturního a společenského života. V letech 1890–1918 byl poslancem slezského zemského sněmu, od roku 1901 rovněž poslancem Říšské rady. V Říšské radě prosadil postátnění polského gymnázia v Těšíně a zřízení polských tříd na těšínském učitelském ústavu, angažoval se rovněž na poli česko-polské a evangelicko-katolické politické spolupráce. V roce 1906 stál u zrodu Polské národní strany (spolu s bratrem Franciszkem, strana byla přezdívána „michejdovci“), která se o pět let později sloučila s Polskou lidovou stranou. Po první světové válce se stal jedním z předsedů Národní rady Těšínského knížectví a v lednu 1919 náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. Československými úřady byl proto (krátce) internován a pak přešel do Polska. Stal vládním zplnomocněncem v polské části rozděleného Těšínska a v roce 1922 starostou města Těšína (po jeho smrti jej v této funkci brzy nahradil synovec Władysław Michejda, 1876–1937). |
Regionální politik, člen [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelické augsburské církve]]. Pocházel z evangelické rolnické rodiny, jeho starším bratrem byl farář [[Michejda Franciszek|Franciszek Michejda]], mladším bratrem farář [[Michejda Karol|Karol Michejda]]. Absolvoval evangelické gymnázium v Těšíně, pak studoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a ve Vídni (zde JUDr. 1877). V roce 1882 si otevřel advokátní kancelář v Těšíně, zároveň se zapojil do tamního polského kulturního a společenského života. V letech 1890–1918 byl poslancem slezského zemského sněmu, od roku 1901 rovněž poslancem Říšské rady. V Říšské radě prosadil postátnění polského gymnázia v Těšíně a zřízení polských tříd na těšínském učitelském ústavu, angažoval se rovněž na poli česko-polské a evangelicko-katolické politické spolupráce. V roce 1906 stál u zrodu Polské národní strany (spolu s bratrem Franciszkem, strana byla přezdívána „michejdovci“), která se o pět let později sloučila s Polskou lidovou stranou. Po první světové válce se stal jedním z předsedů Národní rady Těšínského knížectví a v lednu 1919 náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. Československými úřady byl proto (krátce) internován a pak přešel do Polska. Stal vládním zplnomocněncem v polské části rozděleného Těšínska a v roce 1922 starostou města Těšína (po jeho smrti jej v této funkci brzy nahradil synovec Władysław Michejda, 1876–1937). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Michejda Jan
v Albrechticích (okr. Karviná)
v Skočově (Skoczów, Polsko)
Regionální politik, člen evangelické augsburské církve. Pocházel z evangelické rolnické rodiny, jeho starším bratrem byl farář Franciszek Michejda, mladším bratrem farář Karol Michejda. Absolvoval evangelické gymnázium v Těšíně, pak studoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a ve Vídni (zde JUDr. 1877). V roce 1882 si otevřel advokátní kancelář v Těšíně, zároveň se zapojil do tamního polského kulturního a společenského života. V letech 1890–1918 byl poslancem slezského zemského sněmu, od roku 1901 rovněž poslancem Říšské rady. V Říšské radě prosadil postátnění polského gymnázia v Těšíně a zřízení polských tříd na těšínském učitelském ústavu, angažoval se rovněž na poli česko-polské a evangelicko-katolické politické spolupráce. V roce 1906 stál u zrodu Polské národní strany (spolu s bratrem Franciszkem, strana byla přezdívána „michejdovci“), která se o pět let později sloučila s Polskou lidovou stranou. Po první světové válce se stal jedním z předsedů Národní rady Těšínského knížectví a v lednu 1919 náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. Československými úřady byl proto (krátce) internován a pak přešel do Polska. Stal vládním zplnomocněncem v polské části rozděleného Těšínska a v roce 1922 starostou města Těšína (po jeho smrti jej v této funkci brzy nahradil synovec Władysław Michejda, 1876–1937).