Myslivec Josef: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Historik umění, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studoval také dějiny umění, později byl silně ovlivněn školou ruského byzantologa N. P. Kondakova (1844–1925). V letech 1945–48 byl jedním z redaktorů časopisu ''Vyšehrad'', vydal uměleckohistorické studie ''Ikona'' a ''Dvě studie z dějin byzantského umění.'' Po roce 1948 se živil jako překladatel (pseudonym Martin Šíma). Počátkem padesátých let byl v procesu s římskokatolickými intelektuály odsouzen na deset let vězení. Později externě spolupracoval s Ústavem dějin umění ČSAV. Pod pseudonymem Pavel Strachota vydal roku 1970 v Římě výbor z patristických textů pod titulem ''Hlasy otců''. |
Historik umění, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studoval také dějiny umění, později byl silně ovlivněn školou ruského byzantologa N. P. Kondakova (1844–1925). V letech 1945–48 byl jedním z redaktorů časopisu ''Vyšehrad'', vydal uměleckohistorické studie ''Ikona'' a ''Dvě studie z dějin byzantského umění.'' Po roce 1948 se živil jako překladatel (pseudonym Martin Šíma). Počátkem padesátých let byl v procesu s římskokatolickými intelektuály odsouzen na deset let vězení. Později externě spolupracoval s Ústavem dějin umění ČSAV. Pod pseudonymem Pavel Strachota vydal roku 1970 v Římě výbor z patristických textů pod titulem ''Hlasy otců''. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Myslivec Josef
v Praze
v Praze
Historik umění, člen římskokatolické církve. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studoval také dějiny umění, později byl silně ovlivněn školou ruského byzantologa N. P. Kondakova (1844–1925). V letech 1945–48 byl jedním z redaktorů časopisu Vyšehrad, vydal uměleckohistorické studie Ikona a Dvě studie z dějin byzantského umění. Po roce 1948 se živil jako překladatel (pseudonym Martin Šíma). Počátkem padesátých let byl v procesu s římskokatolickými intelektuály odsouzen na deset let vězení. Později externě spolupracoval s Ústavem dějin umění ČSAV. Pod pseudonymem Pavel Strachota vydal roku 1970 v Římě výbor z patristických textů pod titulem Hlasy otců.