Neubauer Zdeněk: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Přírodovědec a filosof [[Církev římskokatolická|římskokatolické]] orientace. Narodil se v rodině profesora správního práva, studoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK (1960–65, RNDr. 1970) a filosofii na Filosfické fakultě téže univerzity (PhDr. 1971). V letech 1967–70 absolvoval stáž v Mezinárodní laboratoři v Neapoli, kde se věnoval výzkumu genové regulace a estetiky bakteriálních kolonií. Po návratu působil až do roku 1982 na Karlově univerzitě, poté kvůli nekonformním postojům přešel do programování ve firmě META, stále však organizoval neoficiální semináře a přispíval do samizdatových sborníků. Po pádu komunistického režimu založil (1990) a do roku 1996 vedl Katedru filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK, stal se docentem (1991) a profesorem (1992). Působil též na Filosofické fakultě UK a v Centru teoretických studií. Usiloval o propojení křesťanského a vedeckého myšlení, byl otevřený intelektuálním výzvám postmoderny. Mezi jeho klíčová díla patří ''Deus et Natura'' (1999), ''Nový Areopág'' (1992), ''Přímluvce postmoderny'' (1994), ''Smysl a svět'' (2001) či ''O svatém Františku'' (2006). Na poli vědy byl uznáván za objev tzv. genového přepínače a estetickou analýzu bakteriálních kolonií. Byl oceněn Cenou VIZE 97 (2001) a Cenou Toma Stopparda (2008) za esejistiku. |
Přírodovědec a filosof [[Církev římskokatolická|římskokatolické]] orientace. Narodil se v rodině profesora správního práva, studoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK (1960–65, RNDr. 1970) a filosofii na Filosfické fakultě téže univerzity (PhDr. 1971). V letech 1967–70 absolvoval stáž v Mezinárodní laboratoři v Neapoli, kde se věnoval výzkumu genové regulace a estetiky bakteriálních kolonií. Po návratu působil až do roku 1982 na Karlově univerzitě, poté kvůli nekonformním postojům přešel do programování ve firmě META, stále však organizoval neoficiální semináře a přispíval do samizdatových sborníků. Po pádu komunistického režimu založil (1990) a do roku 1996 vedl Katedru filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK, stal se docentem (1991) a profesorem (1992). Působil též na Filosofické fakultě UK a v Centru teoretických studií. Usiloval o propojení křesťanského a vedeckého myšlení, byl otevřený intelektuálním výzvám postmoderny. Mezi jeho klíčová díla patří ''Deus et Natura'' (1999), ''Nový Areopág'' (1992), ''Přímluvce postmoderny'' (1994), ''Smysl a svět'' (2001) či ''O svatém Františku'' (2006). Na poli vědy byl uznáván za objev tzv. genového přepínače a estetickou analýzu bakteriálních kolonií. Byl oceněn Cenou VIZE 97 (2001) a Cenou Toma Stopparda (2008) za esejistiku. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Neubauer Zdeněk
v Brně
v Praze
Přírodovědec a filosof římskokatolické orientace. Narodil se v rodině profesora správního práva, studoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK (1960–65, RNDr. 1970) a filosofii na Filosfické fakultě téže univerzity (PhDr. 1971). V letech 1967–70 absolvoval stáž v Mezinárodní laboratoři v Neapoli, kde se věnoval výzkumu genové regulace a estetiky bakteriálních kolonií. Po návratu působil až do roku 1982 na Karlově univerzitě, poté kvůli nekonformním postojům přešel do programování ve firmě META, stále však organizoval neoficiální semináře a přispíval do samizdatových sborníků. Po pádu komunistického režimu založil (1990) a do roku 1996 vedl Katedru filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK, stal se docentem (1991) a profesorem (1992). Působil též na Filosofické fakultě UK a v Centru teoretických studií. Usiloval o propojení křesťanského a vedeckého myšlení, byl otevřený intelektuálním výzvám postmoderny. Mezi jeho klíčová díla patří Deus et Natura (1999), Nový Areopág (1992), Přímluvce postmoderny (1994), Smysl a svět (2001) či O svatém Františku (2006). Na poli vědy byl uznáván za objev tzv. genového přepínače a estetickou analýzu bakteriálních kolonií. Byl oceněn Cenou VIZE 97 (2001) a Cenou Toma Stopparda (2008) za esejistiku.