Pauly Jan: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Markéta Skořepová – Tomáš W. Pavlíček: „Jan Pauly (1869–1944). Velkoměstský děkan.“ In: ''Kněžské identity v českých zemích (1820–1938).'' NLN, Praha 2017, s. 131–148. |
Markéta Skořepová – Tomáš W. Pavlíček: „Jan Pauly (1869–1944). Velkoměstský děkan.“ In: ''Kněžské identity v českých zemích (1820–1938).'' NLN, Praha 2017, s. 131–148. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Pauly Jan
v Pelhřimově
v Zásmukách (Okr. Kolín)
Římskokatolický kněz. Po vysvěcení v roce 1892 působil nejprve jako kaplan ve Stříbře a od roku 1896 na Smíchově, kde se roku 1928 stal prvním arciděkanem. V roce 1920 byl jmenován pražským arcibiskupským vikářem a kanovníkem staroboleslavské kapituly. Pauly se věnoval oblasti církevního práva a pastorace; napsal klíčové příručky pro duchovenstvo, zejména Právní rádce pro duchovní správu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1902). Vydával i katecheze a příručky jako Jak se máme chovati? (1899) a Památník města Smíchova (1898). Působil take jako editor římskokatolických periodic. Během druhé světové války veřejně vystupoval proti konfiskaci kostelních zvonů a podporoval domácí odboj. V roce 1942 byl internován a poslán do domácího vězení v Zásmukách.
Literatura:
Markéta Skořepová – Tomáš W. Pavlíček: „Jan Pauly (1869–1944). Velkoměstský děkan.“ In: Kněžské identity v českých zemích (1820–1938). NLN, Praha 2017, s. 131–148.