Polc Jaroslav: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, církevní historik. Po maturitě na Jiráskově gymnáziu v Praze (1948) studoval teologii ve Spojených státech (St. Procopius College, Illinois 1948–50), poté na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal licenciát teologie (1955). Kněžské svěcení přijal roku 1955 v diecézi Green Bay v USA. Doktorem teologie se stal v roce 1962; v rámci studia absolvoval i kurs paleografie a diplomatiky při Vatikánském archivu (1963) a získal licenciát církevního práva (1964). V letech 1960–62 byl knihovníkem Papežského pastoračního ústavu a tajemníkem Ústavu Jana XXIII. pro patristiku, 1963–91 ředitelem knihovny Lateránské univerzity. Zároveň 1968–89 řídil náboženskou edici Křesťanské akademie v Římě, v níž vyšlo 110 svazků. Spolupracoval s církevními ústavy a Vatikánskou poštou při navrhování série poštovních známek. Po pádu komunismu přešel do Československa, v roce 1991 se stal docentem o rok později profesorem církevních dějin a patrologie na Katolické teologické fakultě UK; v letech 1997–2002 byl děkanem fakulty. Specializoval se na středověkou církevní historii, zvlášť předhusitské synody, patrologii, liturgii a kult zahraničních a českých světic. Autor ''De origine festi visitationis B.M.V.'' (1967), ''Páté evangelium'' (1974), ''Posvátná liturgie'' (1981), ''Světice Anežka Přemyslovna'' (1988), ''Svatý Jan Nepomucký'' (1993), ''Pražské koncily a synody předhusitské doby'' (2002), ''Česká církev v dějinách'' (1999, editor), ''Jan Hus v představách šesti staletí a ve skutečnosti'' (2015). |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, církevní historik. Po maturitě na Jiráskově gymnáziu v Praze (1948) studoval teologii ve Spojených státech (St. Procopius College, Illinois 1948–50), poté na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal licenciát teologie (1955). Kněžské svěcení přijal roku 1955 v diecézi Green Bay v USA. Doktorem teologie se stal v roce 1962; v rámci studia absolvoval i kurs paleografie a diplomatiky při Vatikánském archivu (1963) a získal licenciát církevního práva (1964). V letech 1960–62 byl knihovníkem Papežského pastoračního ústavu a tajemníkem Ústavu Jana XXIII. pro patristiku, 1963–91 ředitelem knihovny Lateránské univerzity. Zároveň 1968–89 řídil náboženskou edici Křesťanské akademie v Římě, v níž vyšlo 110 svazků. Spolupracoval s církevními ústavy a Vatikánskou poštou při navrhování série poštovních známek. Po pádu komunismu přešel do Československa, v roce 1991 se stal docentem o rok později profesorem církevních dějin a patrologie na Katolické teologické fakultě UK; v letech 1997–2002 byl děkanem fakulty. Specializoval se na středověkou církevní historii, zvlášť předhusitské synody, patrologii, liturgii a kult zahraničních a českých světic. Autor ''De origine festi visitationis B.M.V.'' (1967), ''Páté evangelium'' (1974), ''Posvátná liturgie'' (1981), ''Světice Anežka Přemyslovna'' (1988), ''Svatý Jan Nepomucký'' (1993), ''Pražské koncily a synody předhusitské doby'' (2002), ''Česká církev v dějinách'' (1999, editor), ''Jan Hus v představách šesti staletí a ve skutečnosti'' (2015). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Polc Jaroslav
v Chicagu (USA)
v Praze
Římskokatolický kněz, církevní historik. Po maturitě na Jiráskově gymnáziu v Praze (1948) studoval teologii ve Spojených státech (St. Procopius College, Illinois 1948–50), poté na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal licenciát teologie (1955). Kněžské svěcení přijal roku 1955 v diecézi Green Bay v USA. Doktorem teologie se stal v roce 1962; v rámci studia absolvoval i kurs paleografie a diplomatiky při Vatikánském archivu (1963) a získal licenciát církevního práva (1964). V letech 1960–62 byl knihovníkem Papežského pastoračního ústavu a tajemníkem Ústavu Jana XXIII. pro patristiku, 1963–91 ředitelem knihovny Lateránské univerzity. Zároveň 1968–89 řídil náboženskou edici Křesťanské akademie v Římě, v níž vyšlo 110 svazků. Spolupracoval s církevními ústavy a Vatikánskou poštou při navrhování série poštovních známek. Po pádu komunismu přešel do Československa, v roce 1991 se stal docentem o rok později profesorem církevních dějin a patrologie na Katolické teologické fakultě UK; v letech 1997–2002 byl děkanem fakulty. Specializoval se na středověkou církevní historii, zvlášť předhusitské synody, patrologii, liturgii a kult zahraničních a českých světic. Autor De origine festi visitationis B.M.V. (1967), Páté evangelium (1974), Posvátná liturgie (1981), Světice Anežka Přemyslovna (1988), Svatý Jan Nepomucký (1993), Pražské koncily a synody předhusitské doby (2002), Česká církev v dějinách (1999, editor), Jan Hus v představách šesti staletí a ve skutečnosti (2015).