Reichel Karel

Reichel Karel

29. září 1895 v Potštejně (okr. Rychnov nad Kněžnou)
27. října 1970 v Mladé Boleslavi

Kazatel a biskup Jednoty bratrské. Vystudoval bratrské gymnázium v lužickém Nieski a poté se v Praze vyučil knihkupcem. Pocházel z německé rodiny, ale cítil se být Čechem. Pořádal setkávání mladé generace, sjezdy církve a organizoval výstavy. V roce 1935 byl zvolen jako první laik do Úzké rady Jednoty bratrské. V roce 1937 se stal kazatelem a správcem sboru v Potštejně. V roce 1942 byl spolu s manželkou začten, oba přežili pobyt v koncentračním táboře. Po válce se se vrátil do Potštejna a v roce 1974 odešel do sboru v Ústí nad Orlicí. V roce 1948 byl zvolen biskupem, předsedal Úzké radě Jednoty bratrské a v letech 1956–68 spravoval pražský sbor. Redigoval časopis Jednota bratrská, vydával českých překlad Hesel. Vydavatelsky se profiloval při obnovení vydávání řady tzv. „špalíčků“. Je autorem knih Zamřížované okno (1946) a Vězeň píše deník (1948). V roce 1957 obdržel čestný doktorát novobratrské univerzity v Bethlehemu.

Literatura:
Služebník věrný. Úzká rada Jednoty bratrské, Praha 1973; Člověk – Der Mensch. Bonaventura, Praha 1995.

Andrea Beláňová