Skácel Miloslav: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] filosof. Ve své první knize ''Látka a tvar'' (1944), zaměřené na hylemorfismus, je patrný vliv francouzského tomismu. Spolu s dominikánem [[Skácel Jan Bernardin|J. B. Skácelem]] vydal příručku tomistické filosofie ''Základy vědecké filosofie'' (1945). V letech 1945–47 pokračoval v popularizační činnosti, když publikoval řadu brožur zabývajících se sociální a politickou filosofií. Tyto práce nabízely katolickou alternativu k marxistickému myšlení a upevňovaly jeho postavení jako novotomisty i v širším veřejném diskursu. V roce 1952 byl odsouzen a uvězněn, nadále však publikoval v samizdatu. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] filosof. Ve své první knize ''Látka a tvar'' (1944), zaměřené na hylemorfismus, je patrný vliv francouzského tomismu. Spolu s dominikánem [[Skácel Jan Bernardin|J. B. Skácelem]] vydal příručku tomistické filosofie ''Základy vědecké filosofie'' (1945). V letech 1945–47 pokračoval v popularizační činnosti, když publikoval řadu brožur zabývajících se sociální a politickou filosofií. Tyto práce nabízely katolickou alternativu k marxistickému myšlení a upevňovaly jeho postavení jako novotomisty i v širším veřejném diskursu. V roce 1952 byl odsouzen a uvězněn, nadále však publikoval v samizdatu. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Skácel Miloslav
v Prostějově
Římskokatolický filosof. Ve své první knize Látka a tvar (1944), zaměřené na hylemorfismus, je patrný vliv francouzského tomismu. Spolu s dominikánem J. B. Skácelem vydal příručku tomistické filosofie Základy vědecké filosofie (1945). V letech 1945–47 pokračoval v popularizační činnosti, když publikoval řadu brožur zabývajících se sociální a politickou filosofií. Tyto práce nabízely katolickou alternativu k marxistickému myšlení a upevňovaly jeho postavení jako novotomisty i v širším veřejném diskursu. V roce 1952 byl odsouzen a uvězněn, nadále však publikoval v samizdatu.