Vášová Věra: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Evangelická spisovatelka, členka [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Dcera spisovatele a překladatele Jana Váni (1847–1915), konvertity ke Svobodné reformované církvi. Studovala na učitelském ústavu v rodišti, studium však nedokončila a provdala se za lingvistu [[Váša Pavel|Pavla Vášu]]. Angažovala se v ženském hnutí a v ČCE, byla dlouholetou presbyterkou brněnského sboru. V letech 1912–13 byla externí redaktorkou ''Lidových novin'', s listem pak celoživotně spolupracovala, eseje publikovala rovněž v evangelických církevních časopisech. Jako básnířka debutovala intimní lyrikou (''Básně'', 1917), v její zralé tvorbě se výrazněji uplatnilo spolehnutí na Boha (''Cesta do ticha'', 1931; ''Balady a meditace'', 1941). V prozaických dílech sledovala dívčí dospívání (''Holčičky a jejich svět'', 1923; ''Soňa'', 1928), později neradostný úděl chudých žen (''Dcery Adamovy'', 1938; ''Služebnice neužitečná a jiné povídky'', 1947). Po roce 1948 nesměla publikovat. |
Evangelická spisovatelka, členka [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Dcera spisovatele a překladatele Jana Váni (1847–1915), konvertity ke Svobodné reformované církvi. Studovala na učitelském ústavu v rodišti, studium však nedokončila a provdala se za lingvistu [[Váša Pavel|Pavla Vášu]]. Angažovala se v ženském hnutí a v ČCE, byla dlouholetou presbyterkou brněnského sboru. V letech 1912–13 byla externí redaktorkou ''Lidových novin'', s listem pak celoživotně spolupracovala, eseje publikovala rovněž v evangelických církevních časopisech. Jako básnířka debutovala intimní lyrikou (''Básně'', 1917), v její zralé tvorbě se výrazněji uplatnilo spolehnutí na Boha (''Cesta do ticha'', 1931; ''Balady a meditace'', 1941). V prozaických dílech sledovala dívčí dospívání (''Holčičky a jejich svět'', 1923; ''Soňa'', 1928), později neradostný úděl chudých žen (''Dcery Adamovy'', 1938; ''Služebnice neužitečná a jiné povídky'', 1947). Po roce 1948 nesměla publikovat. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Vášová Věra
v Praze
v Novém Městě na Moravě (okr. Žďár nad Sázavou)
Evangelická spisovatelka, členka Českobratrské církve evangelické. Dcera spisovatele a překladatele Jana Váni (1847–1915), konvertity ke Svobodné reformované církvi. Studovala na učitelském ústavu v rodišti, studium však nedokončila a provdala se za lingvistu Pavla Vášu. Angažovala se v ženském hnutí a v ČCE, byla dlouholetou presbyterkou brněnského sboru. V letech 1912–13 byla externí redaktorkou Lidových novin, s listem pak celoživotně spolupracovala, eseje publikovala rovněž v evangelických církevních časopisech. Jako básnířka debutovala intimní lyrikou (Básně, 1917), v její zralé tvorbě se výrazněji uplatnilo spolehnutí na Boha (Cesta do ticha, 1931; Balady a meditace, 1941). V prozaických dílech sledovala dívčí dospívání (Holčičky a jejich svět, 1923; Soňa, 1928), později neradostný úděl chudých žen (Dcery Adamovy, 1938; Služebnice neužitečná a jiné povídky, 1947). Po roce 1948 nesměla publikovat.