Badal Milan Norbert: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, kulturní publicista. Dominikán a později člen Řádu sv. Lazara. Po absolvování gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem vystudoval obor knihovnictví a vědecké informace na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V sedmdesátých letech byl sledován Státní bezpečností a jeho výslech vedl ke zlomovým událostem v životě i víře. V roce 1980 vstoupil tajně do dominikánského řádu, kde přijal jméno Norbert, a absolvoval teologická studia. Řádové sliby složil v roce 1988, na jáhna byl vysvěcen 1989 v Lipsku, na kněze 1991 v Praze. V letech 1985–90 vydával samizdatový teologický časopis ''Sursum'', na který po revoluci volně navázal časopis ''Salve''. V devadesátých letech působil jako kaplan a rektor kostela sv. Michaela v Brně, později i jako vikář u Nejsv. Salvátora v Praze. V letech 1996–2003 byl šéfredaktorem ''Katolického týdeníku''. Vyučoval na Biskupském gymnáziu v Brně a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Byl poradcem lidoveckých politiků Pavla Tollnera (*1949) a [[Kasal Jan|Jana Kasala]], arcibiskupa [[Duka Dominik|Dominika Duky]]. Od roku 2010 působil jako osobní tajemník a kaplan kardinála Duky, později i jako vedoucí tiskového odboru pražského arcibiskupství. V duchovní správě působil naposledy v Hostivici. Byl členem Rady České televize (2003–09) a Rady Českého rozhlasu (2010–16), v níž krátce zastával i funkci místopředsedy. V prosinci 2018 byl jmenován kanovníkem Kolegiátní kapituly na Karlštejně. Pohřben je v karlštejnské kanovnické hrobce na Olšanských hřbitovech. Publikoval humoristické a esejistické texty, např. ''Desatero nepovídek'' (1991), ''Apokryfy pro kočku'' (1996), ''Zcestopisy'' (2003), ''Ranní rozcvičky'' (2005), ''Rozcvičky před usnutím'' (2008), ''Liga destilatérů a kurzy hladovění'' (2008), ''Ctnosti a neřesti na Kuksu M. B. Brauna'' (2008), ''Gastrošílenci'' (2016). Spolu s Dominikem Dukou vydal ''Bílou knihu církve s černou kapitolou'' (2009). Psal též pod pseudonymem Milan Bodal a provozoval blog Badalissimo. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, kulturní publicista. Dominikán a později člen Řádu sv. Lazara. Po absolvování gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem vystudoval obor knihovnictví a vědecké informace na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V sedmdesátých letech byl sledován Státní bezpečností a jeho výslech vedl ke zlomovým událostem v životě i víře. V roce 1980 vstoupil tajně do dominikánského řádu, kde přijal jméno Norbert, a absolvoval teologická studia. Řádové sliby složil v roce 1988, na jáhna byl vysvěcen 1989 v Lipsku, na kněze 1991 v Praze. V letech 1985–90 vydával samizdatový teologický časopis ''Sursum'', na který po revoluci volně navázal časopis ''Salve''. V devadesátých letech působil jako kaplan a rektor kostela sv. Michaela v Brně, později i jako vikář u Nejsv. Salvátora v Praze. V letech 1996–2003 byl šéfredaktorem ''Katolického týdeníku''. Vyučoval na Biskupském gymnáziu v Brně a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Byl poradcem lidoveckých politiků Pavla Tollnera (*1949) a [[Kasal Jan|Jana Kasala]], arcibiskupa [[Duka Dominik|Dominika Duky]]. Od roku 2010 působil jako osobní tajemník a kaplan kardinála Duky, později i jako vedoucí tiskového odboru pražského arcibiskupství. V duchovní správě působil naposledy v Hostivici. Byl členem Rady České televize (2003–09) a Rady Českého rozhlasu (2010–16), v níž krátce zastával i funkci místopředsedy. V prosinci 2018 byl jmenován kanovníkem Kolegiátní kapituly na Karlštejně. Pohřben je v karlštejnské kanovnické hrobce na Olšanských hřbitovech. Publikoval humoristické a esejistické texty, např. ''Desatero nepovídek'' (1991), ''Apokryfy pro kočku'' (1996), ''Zcestopisy'' (2003), ''Ranní rozcvičky'' (2005), ''Rozcvičky před usnutím'' (2008), ''Liga destilatérů a kurzy hladovění'' (2008), ''Ctnosti a neřesti na Kuksu M. B. Brauna'' (2008), ''Gastrošílenci'' (2016). Spolu s Dominikem Dukou vydal ''Bílou knihu církve s černou kapitolou'' (2009). Psal též pod pseudonymem Milan Bodal a provozoval blog Badalissimo. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Badal Milan Norbert
v Opočně (okr. Rychnov nad Kněžnou)
v Praze
Římskokatolický kněz, kulturní publicista. Dominikán a později člen Řádu sv. Lazara. Po absolvování gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem vystudoval obor knihovnictví a vědecké informace na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V sedmdesátých letech byl sledován Státní bezpečností a jeho výslech vedl ke zlomovým událostem v životě i víře. V roce 1980 vstoupil tajně do dominikánského řádu, kde přijal jméno Norbert, a absolvoval teologická studia. Řádové sliby složil v roce 1988, na jáhna byl vysvěcen 1989 v Lipsku, na kněze 1991 v Praze. V letech 1985–90 vydával samizdatový teologický časopis Sursum, na který po revoluci volně navázal časopis Salve. V devadesátých letech působil jako kaplan a rektor kostela sv. Michaela v Brně, později i jako vikář u Nejsv. Salvátora v Praze. V letech 1996–2003 byl šéfredaktorem Katolického týdeníku. Vyučoval na Biskupském gymnáziu v Brně a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Byl poradcem lidoveckých politiků Pavla Tollnera (*1949) a Jana Kasala, arcibiskupa Dominika Duky. Od roku 2010 působil jako osobní tajemník a kaplan kardinála Duky, později i jako vedoucí tiskového odboru pražského arcibiskupství. V duchovní správě působil naposledy v Hostivici. Byl členem Rady České televize (2003–09) a Rady Českého rozhlasu (2010–16), v níž krátce zastával i funkci místopředsedy. V prosinci 2018 byl jmenován kanovníkem Kolegiátní kapituly na Karlštejně. Pohřben je v karlštejnské kanovnické hrobce na Olšanských hřbitovech. Publikoval humoristické a esejistické texty, např. Desatero nepovídek (1991), Apokryfy pro kočku (1996), Zcestopisy (2003), Ranní rozcvičky (2005), Rozcvičky před usnutím (2008), Liga destilatérů a kurzy hladovění (2008), Ctnosti a neřesti na Kuksu M. B. Brauna (2008), Gastrošílenci (2016). Spolu s Dominikem Dukou vydal Bílou knihu církve s černou kapitolou (2009). Psal též pod pseudonymem Milan Bodal a provozoval blog Badalissimo.