Bič Miloš: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Farář a teolog [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Vystudoval Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze (ThDr. 1936, během studia stáže v Marburgu a Montpellier), zároveň studoval klínopis na Filosofické fakultě UK. V letech 1934–36 byl vikářem ČCE v Praze-Královských Vinohradech, od roku 1936 farářem v Domažlicích. V květnu 1940 byl zatčen za odbojovou činnost a až do konce druhé světové války vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po návratu se ujal farářských povinností v Domažlicích (do roku 1950) a současně se stal lektorem hebrejštiny na Husově fakultě. Roku 1946 byl tamtéž jmenován docentem a v roce 1948 profesorem starozákonní teologie. Na fakultě (od roku 1950 Komenského evangelické bohoslovecké fakultě) působil do nuceného penzionování v červenci 1977. Bičovou první rozsáhlou prací byl kontextuální úvod do starozákonní vědy ''Palestina od pravěku ke křesťanství'' (3 sv., 1948–50), v letech 1954–67 společně s [[Souček Josef Bohumil|J. B. Součkem]] vydal velkou ''Biblickou konkordanci''. Zároveň pracoval jako vedoucí starozákonní překladatelské skupiny na ekumenickém překladu bible (1961–84). V roce 1966 obdržel čestný doktorát univerzity v Montpellier a 1997 českou medaili Za zásluhy. Shrnutím Bičovy biblistiky je dílo ''Ze světa Starého zákona'' (2 sv., 1986–89), populárnější charakter mají výkladové a kontextualizační spisy ''Stopami dávných věků'' (1979), ''Při řekách babylónských'' (1990) a ''V zemi sfing a pyramid'' (1993). |
Farář a teolog [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Vystudoval Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze (ThDr. 1936, během studia stáže v Marburgu a Montpellier), zároveň studoval klínopis na Filosofické fakultě UK. V letech 1934–36 byl vikářem ČCE v Praze-Královských Vinohradech, od roku 1936 farářem v Domažlicích. V květnu 1940 byl zatčen za odbojovou činnost a až do konce druhé světové války vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po návratu se ujal farářských povinností v Domažlicích (do roku 1950) a současně se stal lektorem hebrejštiny na Husově fakultě. Roku 1946 byl tamtéž jmenován docentem a v roce 1948 profesorem starozákonní teologie. Na fakultě (od roku 1950 Komenského evangelické bohoslovecké fakultě) působil do nuceného penzionování v červenci 1977. Bičovou první rozsáhlou prací byl kontextuální úvod do starozákonní vědy ''Palestina od pravěku ke křesťanství'' (3 sv., 1948–50), v letech 1954–67 společně s [[Souček Josef Bohumil|J. B. Součkem]] vydal velkou ''Biblickou konkordanci''. Zároveň pracoval jako vedoucí starozákonní překladatelské skupiny na ekumenickém překladu bible (1961–84). V roce 1966 obdržel čestný doktorát univerzity v Montpellier a 1997 českou medaili Za zásluhy. Shrnutím Bičovy biblistiky je dílo ''Ze světa Starého zákona'' (2 sv., 1986–89), populárnější charakter mají výkladové a kontextualizační spisy ''Stopami dávných věků'' (1979), ''Při řekách babylónských'' (1990) a ''V zemi sfing a pyramid'' (1993). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Bič Miloš
ve Vídni (Rakousko)
v Praze
Farář a teolog Českobratrské církve evangelické. Vystudoval Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze (ThDr. 1936, během studia stáže v Marburgu a Montpellier), zároveň studoval klínopis na Filosofické fakultě UK. V letech 1934–36 byl vikářem ČCE v Praze-Královských Vinohradech, od roku 1936 farářem v Domažlicích. V květnu 1940 byl zatčen za odbojovou činnost a až do konce druhé světové války vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po návratu se ujal farářských povinností v Domažlicích (do roku 1950) a současně se stal lektorem hebrejštiny na Husově fakultě. Roku 1946 byl tamtéž jmenován docentem a v roce 1948 profesorem starozákonní teologie. Na fakultě (od roku 1950 Komenského evangelické bohoslovecké fakultě) působil do nuceného penzionování v červenci 1977. Bičovou první rozsáhlou prací byl kontextuální úvod do starozákonní vědy Palestina od pravěku ke křesťanství (3 sv., 1948–50), v letech 1954–67 společně s J. B. Součkem vydal velkou Biblickou konkordanci. Zároveň pracoval jako vedoucí starozákonní překladatelské skupiny na ekumenickém překladu bible (1961–84). V roce 1966 obdržel čestný doktorát univerzity v Montpellier a 1997 českou medaili Za zásluhy. Shrnutím Bičovy biblistiky je dílo Ze světa Starého zákona (2 sv., 1986–89), populárnější charakter mají výkladové a kontextualizační spisy Stopami dávných věků (1979), Při řekách babylónských (1990) a V zemi sfing a pyramid (1993).