Cepl Josef: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Nakladatel a kazatel [[Církev adventistů sedmého dne|Církve adventistů sedmého dne]]. V letech 1940–42 provozoval na vlastní náklady adventistické Nakladatelství Josefa Cepla v Praze, obnovené v letech 1945–48. Později se změnilo na „Výdejnu náboženských pomůcek“ a jeho tajná tiskárna v Praze-Krči fungovala do roku 1952. V této době byl Cepl rovněž neoficiálním předsedou pražského sdružení CASD. V roce 1950 byl uznán tajemníkem církve, záhy mu však byl odebrán státní souhlas k duchovenské činnosti. V roce 1954 se snažil vyjednávat obnovu církve, v letech 1952–56 postižené zákazem činnosti, ale neúspěšně. |
Nakladatel a kazatel [[Církev adventistů sedmého dne|Církve adventistů sedmého dne]]. V letech 1940–42 provozoval na vlastní náklady adventistické Nakladatelství Josefa Cepla v Praze, obnovené v letech 1945–48. Později se změnilo na „Výdejnu náboženských pomůcek“ a jeho tajná tiskárna v Praze-Krči fungovala do roku 1952. V této době byl Cepl rovněž neoficiálním předsedou pražského sdružení CASD. V roce 1950 byl uznán tajemníkem církve, záhy mu však byl odebrán státní souhlas k duchovenské činnosti. V roce 1954 se snažil vyjednávat obnovu církve, v letech 1952–56 postižené zákazem činnosti, ale neúspěšně. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]] |
[[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Cepl Josef
Nakladatel a kazatel Církve adventistů sedmého dne. V letech 1940–42 provozoval na vlastní náklady adventistické Nakladatelství Josefa Cepla v Praze, obnovené v letech 1945–48. Později se změnilo na „Výdejnu náboženských pomůcek“ a jeho tajná tiskárna v Praze-Krči fungovala do roku 1952. V této době byl Cepl rovněž neoficiálním předsedou pražského sdružení CASD. V roce 1950 byl uznán tajemníkem církve, záhy mu však byl odebrán státní souhlas k duchovenské činnosti. V roce 1954 se snažil vyjednávat obnovu církve, v letech 1952–56 postižené zákazem činnosti, ale neúspěšně.