Dostálek Jan: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Politik, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Po absolvování C. k. vyšší státní průmyslové školy v roce 1903 nastoupil jako asistent u architekta Gustava Pače a od roku 1904 pracoval na stavebním úřadě magistrátu hlavního města Prahy, kde se postupně vypracoval až na stavebního ředitele. V letech 1907–09 studoval jako mimořádný student zeměměřičství na české technice a krátce také na Akademii umění ve Vídni. Politicky se angažoval od roku 1904 ve Straně katolického lidu, později v Katolicko-národní straně konzervativní a od roku 1919 v Československé straně lidové (dnes KDU–ČSL), kde zastával funkce v předsednictvu a byl župním starostou v Praze. V letech 1925–39 byl poslancem Národního shromáždění, kde působil i jako místopředseda sněmovny. Zastával posty ministra veřejných prací (1929–34, 1935–38) a ministra průmyslu, obchodu a živností (1934–35). Po únoru 1948 byl z lidové strany vyloučen a v červenci 1954 zatčen v rámci vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“. Zemřel ve věznici na Pankráci před zahájením soudního procesu. Rehabilitován byl až v roce 1992. Byl vyznamenán papežským řádem Pro Ecclesia et Pontifice, Řádem sv. Řehoře Velikého, Řádem rumunské koruny a byl rytířem Řádu Božího hrobu. |
Politik, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Po absolvování C. k. vyšší státní průmyslové školy v roce 1903 nastoupil jako asistent u architekta Gustava Pače a od roku 1904 pracoval na stavebním úřadě magistrátu hlavního města Prahy, kde se postupně vypracoval až na stavebního ředitele. V letech 1907–09 studoval jako mimořádný student zeměměřičství na české technice a krátce také na Akademii umění ve Vídni. Politicky se angažoval od roku 1904 ve Straně katolického lidu, později v Katolicko-národní straně konzervativní a od roku 1919 v Československé straně lidové (dnes KDU–ČSL), kde zastával funkce v předsednictvu a byl župním starostou v Praze. V letech 1925–39 byl poslancem Národního shromáždění, kde působil i jako místopředseda sněmovny. Zastával posty ministra veřejných prací (1929–34, 1935–38) a ministra průmyslu, obchodu a živností (1934–35). Po únoru 1948 byl z lidové strany vyloučen a v červenci 1954 zatčen v rámci vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“. Zemřel ve věznici na Pankráci před zahájením soudního procesu. Rehabilitován byl až v roce 1992. Byl vyznamenán papežským řádem Pro Ecclesia et Pontifice, Řádem sv. Řehoře Velikého, Řádem rumunské koruny a byl rytířem Řádu Božího hrobu. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Dostálek Jan
v Šedivci (okr. Ústí nad Orlicí)
v Praze
Politik, člen římskokatolické církve. Po absolvování C. k. vyšší státní průmyslové školy v roce 1903 nastoupil jako asistent u architekta Gustava Pače a od roku 1904 pracoval na stavebním úřadě magistrátu hlavního města Prahy, kde se postupně vypracoval až na stavebního ředitele. V letech 1907–09 studoval jako mimořádný student zeměměřičství na české technice a krátce také na Akademii umění ve Vídni. Politicky se angažoval od roku 1904 ve Straně katolického lidu, později v Katolicko-národní straně konzervativní a od roku 1919 v Československé straně lidové (dnes KDU–ČSL), kde zastával funkce v předsednictvu a byl župním starostou v Praze. V letech 1925–39 byl poslancem Národního shromáždění, kde působil i jako místopředseda sněmovny. Zastával posty ministra veřejných prací (1929–34, 1935–38) a ministra průmyslu, obchodu a živností (1934–35). Po únoru 1948 byl z lidové strany vyloučen a v červenci 1954 zatčen v rámci vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“. Zemřel ve věznici na Pankráci před zahájením soudního procesu. Rehabilitován byl až v roce 1992. Byl vyznamenán papežským řádem Pro Ecclesia et Pontifice, Řádem sv. Řehoře Velikého, Řádem rumunské koruny a byl rytířem Řádu Božího hrobu.