Eichler Karel: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, vlastivědný spisovatel a hudebník. Pocházel z měšťanské rodiny velkomeziříčského krupaře. Po absolvování reálky v Poličce a gymnázia v Brně byl roku 1870 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan a farář v Hovoranech, Kurdějově a Hodoníně, poté studoval kanonické právo v papežské koleji Anima v Římě. V letech 1874–80 vyučoval církevní dějiny a kanonické právo na bohosloveckém ústavu v Brně a zároveň redigoval katolický časopis ''Hlas''. Od roku 1880 působil na faře ve Veverské Bítýšce, kde vznikla převážná část jeho díla, zaměřeného na regionální historii, topografii a duchovní kulturu. Roku 1892 odešel do Brna, kde až do smrti žil v ústraní. Mezi jeho nejznámější spisy patří ''Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku'' (1887–88) a ''Paměti panství veverského'' (1891), dále vydal např. ''Římské upomínky na naši vlasť'' (1892), modlitební knihu ''Cesta k věčné spáse'' (1912) nebo studii ''Chudobinské ústavy moravské'' (1887). Přispíval též do periodik ''Hlas'', ''Obzor'' a ''Moravská orlice''. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, vlastivědný spisovatel a hudebník. Pocházel z měšťanské rodiny velkomeziříčského krupaře. Po absolvování reálky v Poličce a gymnázia v Brně byl roku 1870 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan a farář v Hovoranech, Kurdějově a Hodoníně, poté studoval kanonické právo v papežské koleji Anima v Římě. V letech 1874–80 vyučoval církevní dějiny a kanonické právo na bohosloveckém ústavu v Brně a zároveň redigoval katolický časopis ''Hlas''. Od roku 1880 působil na faře ve Veverské Bítýšce, kde vznikla převážná část jeho díla, zaměřeného na regionální historii, topografii a duchovní kulturu. Roku 1892 odešel do Brna, kde až do smrti žil v ústraní. Mezi jeho nejznámější spisy patří ''Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku'' (1887–88) a ''Paměti panství veverského'' (1891), dále vydal např. ''Římské upomínky na naši vlasť'' (1892), modlitební knihu ''Cesta k věčné spáse'' (1912) nebo studii ''Chudobinské ústavy moravské'' (1887). Přispíval též do periodik ''Hlas'', ''Obzor'' a ''Moravská orlice''. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 21:04
Eichler Karel
ve Velkém Meziříčí (okr. Žďár nad Sázavou)
v Brně
Římskokatolický kněz, vlastivědný spisovatel a hudebník. Pocházel z měšťanské rodiny velkomeziříčského krupaře. Po absolvování reálky v Poličce a gymnázia v Brně byl roku 1870 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan a farář v Hovoranech, Kurdějově a Hodoníně, poté studoval kanonické právo v papežské koleji Anima v Římě. V letech 1874–80 vyučoval církevní dějiny a kanonické právo na bohosloveckém ústavu v Brně a zároveň redigoval katolický časopis Hlas. Od roku 1880 působil na faře ve Veverské Bítýšce, kde vznikla převážná část jeho díla, zaměřeného na regionální historii, topografii a duchovní kulturu. Roku 1892 odešel do Brna, kde až do smrti žil v ústraní. Mezi jeho nejznámější spisy patří Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku (1887–88) a Paměti panství veverského (1891), dále vydal např. Římské upomínky na naši vlasť (1892), modlitební knihu Cesta k věčné spáse (1912) nebo studii Chudobinské ústavy moravské (1887). Přispíval též do periodik Hlas, Obzor a Moravská orlice.