Hejhal Bedřich: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Mystik, astrolog, duchovní učitel. Prvním kontaktem s alternativní náboženskou scénou byl pro něj spolek Psyché [[Weinfurter Karel|Karla Weinfurtera]], v němž se stal pokladníkem, dále působil i ve společnosti českých hermetiků Universalia. Nejvýznamnější pro jeho formaci byla nicméně skutečnost, že se stal žákem [[Drtikol František|Františka Drtikola]]. Roku 1942 se osamostatnil a přijal vlastní žáky; jeho neveřejnou a osobitou duchovní školou jich prošlo údajně asi sto. Pod pseudonymem Mirota Zvírotický sepsal ''Brevíř O nového člověka: Cesta–Pravda–Život I.–II.'' (1945, 1947). |
Mystik, astrolog, duchovní učitel. Prvním kontaktem s alternativní náboženskou scénou byl pro něj spolek Psyché [[Weinfurter Karel|Karla Weinfurtera]], v němž se stal pokladníkem, dále působil i ve společnosti českých hermetiků Universalia. Nejvýznamnější pro jeho formaci byla nicméně skutečnost, že se stal žákem [[Drtikol František|Františka Drtikola]]. Roku 1942 se osamostatnil a přijal vlastní žáky; jeho neveřejnou a osobitou duchovní školou jich prošlo údajně asi sto. Pod pseudonymem Mirota Zvírotický sepsal ''Brevíř O nového člověka: Cesta–Pravda–Život I.–II.'' (1945, 1947). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Hejhal Bedřich
ve Zvíroticích (okr. Příbram)
v Teplicích nad Bečvou (okr. Přerov)
Mystik, astrolog, duchovní učitel. Prvním kontaktem s alternativní náboženskou scénou byl pro něj spolek Psyché Karla Weinfurtera, v němž se stal pokladníkem, dále působil i ve společnosti českých hermetiků Universalia. Nejvýznamnější pro jeho formaci byla nicméně skutečnost, že se stal žákem Františka Drtikola. Roku 1942 se osamostatnil a přijal vlastní žáky; jeho neveřejnou a osobitou duchovní školou jich prošlo údajně asi sto. Pod pseudonymem Mirota Zvírotický sepsal Brevíř O nového člověka: Cesta–Pravda–Život I.–II. (1945, 1947).