Kotrlá Iva: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolická]] spisovatelka a redaktorka. Narozena jako Brázdová. Na konci šedesátých let začala přispívat do časopisu ''Host do domu'' (1965–69), s manželem Zdeňkem Kotrlým (1945–2020) se stýkali s katolickými básníky [[Bochořák Klement|Klementem Bochořákem]] a [[Rotrekl Zdeněk|Zdeňkem Rotreklem]]. Za aktivity po příchodu okupačních vojsk v srpnu 1968 byla roku 1970 vyloučena ze studií češtiny a občanské výchovy na Pedagogické fakultě v Brně (od 1966). Následně pracovala jako uklízečka, od roku 1974 byla v domácnosti. Manželé Kotrlí se zapojili do podzemní římskokatolické činnosti, opisovali náboženské i literární texty a posílali je do zahraničí, zejména do Říma do českého vysílání Vatikánského rozhlasu, které řídil [[Koláček Josef|J. Koláček]]. Od konce sedmdesátých let publikovala v exilu a samizdatu (sbírky ''Zde v pochybnosti'', 1978; ''Olium'', 1983), redigovala samizdatový časopis ''Obsah'', podílela se na ''Moravské čítance''. V roce 1986 podepsala Chartu 77. K jejím nejoceňovanějším dílům patří soubor povídek ''Návštěva v ETC'' (1987) a román ''Odchyt andělů'' (1983). Po roce 1989 spoluzakládala nakladatelství Atlantis, vedla obnovený literární časopis ''Akord'', kde působila jako redaktorka a organizátorka. Vydala knihy ''Athény z hlíny'' (1992), básnickou sbírku ''Knot'' (2000) a jako prémiové číslo ''Akordu'' také sbírku ''Vnouče'' (2011). Roku 1990 obdržela Cenu Egona Hostovského za literární exilovou činnost. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolická]] spisovatelka a redaktorka. Narozena jako Brázdová. Na konci šedesátých let začala přispívat do časopisu ''Host do domu'' (1965–69), s manželem Zdeňkem Kotrlým (1945–2020) se stýkali s katolickými básníky [[Bochořák Klement|Klementem Bochořákem]] a [[Rotrekl Zdeněk|Zdeňkem Rotreklem]]. Za aktivity po příchodu okupačních vojsk v srpnu 1968 byla roku 1970 vyloučena ze studií češtiny a občanské výchovy na Pedagogické fakultě v Brně (od 1966). Následně pracovala jako uklízečka, od roku 1974 byla v domácnosti. Manželé Kotrlí se zapojili do podzemní římskokatolické činnosti, opisovali náboženské i literární texty a posílali je do zahraničí, zejména do Říma do českého vysílání Vatikánského rozhlasu, které řídil [[Koláček Josef|J. Koláček]]. Od konce sedmdesátých let publikovala v exilu a samizdatu (sbírky ''Zde v pochybnosti'', 1978; ''Olium'', 1983), redigovala samizdatový časopis ''Obsah'', podílela se na ''Moravské čítance''. V roce 1986 podepsala Chartu 77. K jejím nejoceňovanějším dílům patří soubor povídek ''Návštěva v ETC'' (1987) a román ''Odchyt andělů'' (1983). Po roce 1989 spoluzakládala nakladatelství Atlantis, vedla obnovený literární časopis ''Akord'', kde působila jako redaktorka a organizátorka. Vydala knihy ''Athény z hlíny'' (1992), básnickou sbírku ''Knot'' (2000) a jako prémiové číslo ''Akordu'' také sbírku ''Vnouče'' (2011). Roku 1990 obdržela Cenu Egona Hostovského za literární exilovou činnost. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Kotrlá Iva
v Tasovicích (okr. Znojmo)
Římskokatolická spisovatelka a redaktorka. Narozena jako Brázdová. Na konci šedesátých let začala přispívat do časopisu Host do domu (1965–69), s manželem Zdeňkem Kotrlým (1945–2020) se stýkali s katolickými básníky Klementem Bochořákem a Zdeňkem Rotreklem. Za aktivity po příchodu okupačních vojsk v srpnu 1968 byla roku 1970 vyloučena ze studií češtiny a občanské výchovy na Pedagogické fakultě v Brně (od 1966). Následně pracovala jako uklízečka, od roku 1974 byla v domácnosti. Manželé Kotrlí se zapojili do podzemní římskokatolické činnosti, opisovali náboženské i literární texty a posílali je do zahraničí, zejména do Říma do českého vysílání Vatikánského rozhlasu, které řídil J. Koláček. Od konce sedmdesátých let publikovala v exilu a samizdatu (sbírky Zde v pochybnosti, 1978; Olium, 1983), redigovala samizdatový časopis Obsah, podílela se na Moravské čítance. V roce 1986 podepsala Chartu 77. K jejím nejoceňovanějším dílům patří soubor povídek Návštěva v ETC (1987) a román Odchyt andělů (1983). Po roce 1989 spoluzakládala nakladatelství Atlantis, vedla obnovený literární časopis Akord, kde působila jako redaktorka a organizátorka. Vydala knihy Athény z hlíny (1992), básnickou sbírku Knot (2000) a jako prémiové číslo Akordu také sbírku Vnouče (2011). Roku 1990 obdržela Cenu Egona Hostovského za literární exilovou činnost.