Procházka Gustav Adolf: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 9: Řádek 9:
 
Ferdinand Prášek: ''Vznik Čsl. církve a patriarcha G. A. Procházka''. Ústřední rada Církve československé, Praha 1932; Jaroslav Hrdlička: ''Život a dílo prof. Františka Kováře. Příběh patriarchy a učence''. L. Marek, Brno 2007; Martin Chadima: ''Gustav Adolf Procházka. II. patriarcha Církve československé husitské a jeho doba.'' Královéhradecké diecéze CČSH, Hradec Králové 2019; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): ''Biografický slovník Církve československé husitské''. CČSH, Praha 2020, s. 421–424; Zdeněk R. Nešpor: ''Století národní církve. Duchovní hledání Církve československé (husitské)''. Academia, Praha 2024.
 
Ferdinand Prášek: ''Vznik Čsl. církve a patriarcha G. A. Procházka''. Ústřední rada Církve československé, Praha 1932; Jaroslav Hrdlička: ''Život a dílo prof. Františka Kováře. Příběh patriarchy a učence''. L. Marek, Brno 2007; Martin Chadima: ''Gustav Adolf Procházka. II. patriarcha Církve československé husitské a jeho doba.'' Královéhradecké diecéze CČSH, Hradec Králové 2019; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): ''Biografický slovník Církve československé husitské''. CČSH, Praha 2020, s. 421–424; Zdeněk R. Nešpor: ''Století národní církve. Duchovní hledání Církve československé (husitské)''. Academia, Praha 2024.
   
''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''\<br /\>
+
''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''<br />
   
 
[[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]
 
[[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04

Procházka Gustav Adolf


v Kosmonosech (okr. Mladá Boleslav)
v Praze

Teolog a druhý biskup-patriarcha Církve československé (husitské). Absolvoval římskokatolický kněžský seminář v Litoměřicích, v roce 1895 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan ve Vysokém nad Jizerou, Lounech a Jenišovicích u Turnova, kde byl v roce 1912 ustanoven farářem. Angažoval se v hnutí katolické moderny a proreformně se (anonymně) vyjadřoval v deníku Národní listy. Byl členem skupiny Ohnisko a jedním ze zakladatelů Církve československé (husitské). V letech 1923–27 byl biskupem Východočeské diecéze této církve, v roce 1927 se stal jejím patriarchou (= nejvyšším představitelem). V této funkci inicioval vznik (státem neuznané) Vysoké školy bohovědné v roce 1932, v letech 1935–39 byl suplentem pro praktickou teologii na Husově čs. evangelické fakultě bohoslovecké. V roce 1934 obdržel čestný doktorát teologie v Chicagu. Jeho působení v církvi je však kvůli silné autokratičnosti hodnoceno rozporně. Po jeho smrti nebyla církvi umožněna volba nového patriarchy, jímž se teprve v roce 1946 stal František Kovář. Knižně vydal Křesťanský humanismus a Československá církev (1932), V boji za pravdu (1933) a Služebník všech (1942), známé jsou také jeho stati a úvahy publikované v Českém zápase či Náboženské revui CČS.

Literatura:
Ferdinand Prášek: Vznik Čsl. církve a patriarcha G. A. Procházka. Ústřední rada Církve československé, Praha 1932; Jaroslav Hrdlička: Život a dílo prof. Františka Kováře. Příběh patriarchy a učence. L. Marek, Brno 2007; Martin Chadima: Gustav Adolf Procházka. II. patriarcha Církve československé husitské a jeho doba. Královéhradecké diecéze CČSH, Hradec Králové 2019; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 421–424; Zdeněk R. Nešpor: Století národní církve. Duchovní hledání Církve československé (husitské). Academia, Praha 2024.

Andrea Beláňová