Rejchrtová Noemi: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Pavel B. Kůrka – Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka (eds.): ''Angelus Pacis. Sborník prací k poctě Noemi Rejchrtové.'' Historický ústav AV ČR, Praha 2008. |
Pavel B. Kůrka – Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka (eds.): ''Angelus Pacis. Sborník prací k poctě Noemi Rejchrtové.'' Historický ústav AV ČR, Praha 2008. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
[[Kategorie:CNO]] |
[[Kategorie:CNO]] |
||
| − | <div class="see-also">Noemi Rejchrtová je autorkou či spoluautorkou [[Kategorie:Aut: Rejchrtová Noemi|některých hesel]] této encyklopedie.</div> |
+ | <div class="see-also">Noemi Rejchrtová je autorkou či spoluautorkou [[:Kategorie:Aut: Rejchrtová Noemi|některých hesel]] této encyklopedie.</div> |
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Rejchrtová Noemi
v Praze
Církevní historička, dcera kazatele Církve bratrské Bohuslava Beneše, členka Českobratrské církve evangelické. Po maturitě na gymnáziu (1957) nesměla studovat a pracovala jako laborantka (1959–68), provdala se za faráře ČCE Luďka Rejchrta. Dálkově pak vystudovala historii na Filosofické fakultě UK (absolv. 1972, PhDr. 1973) a nastoupila jako odborná asistentka, resp. po habilitaci v roce 1984 jako docentka na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Věnovala se pozdnímu husitství, Jednotě bratrské a komeniologii, spolupracovala na publikačních podnicích Amedea Molnára (jemuž rovněž připravila sborník k šedesátinám Směřování, 1983). Samostatně se uplatnila jako editorka (Z korespondence Karla st. ze Žerotína, 1982; Antialkorán Václava Budovce z Budova, 1989) a autorka životopisné monografie Václava Budovce z Budova (1984), řadu kratších studií publikovala časopisecky a ve sbornících. Po Molnárově smrti v roce 1990 přešla do Historického ústavu Akademie věd, v roce 1993 se však na Evangelickou teologickou fakultu UK vrátila a v roce 1994 byla jmenována profesorkou. Publikačně se však omezila jen na kratší texty.
Literatura:
Pavel B. Kůrka – Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka (eds.): Angelus Pacis. Sborník prací k poctě Noemi Rejchrtové. Historický ústav AV ČR, Praha 2008.