Váša Pavel

Váša Pavel

23. ledna 1874 v Čáslavi (okr. Kutná Hora)
20. března 1954 v Brně

Lingvista, člen reformované církve / Českobratrské církve evangelické. Syn reformovaného učitele Čeňka Váši (1842–1907), studoval na gymnáziu v Roudnici nad Labem (maturita 1892) a filologii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (absolv. 1899). Podílel se na přípravě evangelické expozice na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895, folkloristické zájmy uplatňoval i později (od 1908 spolupráce s Ústavem pro lidovou píseň). Učil jako suplent na žižkovské reálce (1897–99), pak jako profesor na gymnáziu v Lounech (1899–1901) a na vyšší průmyslové škole v Brně (1901–25). V roce 1913 byl zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění. V letech 1925–34 byl redaktorem Lidových novin (externě již od 1917), přednášel na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho životním dílem je devítidílný Slovník jazyka českého (1934–37, spoluautor František Trávníček; Váša nesměl být ve čtvrtém vydání z roku 1952 uveden), který měl přinejmenším ve třicátých až padesátých letech 20. století zásadní vliv na kultivaci české jazykové kultury, napsal také několik dalších jazykovědných pojednání (Moravská jména místní, 1907, s F. Černým), školní učebnice a populární životopisy T. G. Masaryka a J. A. Komenského. Publikoval vzpomínky na dětství a mládí (Pod Řípem, 1939; V Praze, 1947). Jeho manželkou byla spisovatelka Věra Vášová.

Zdeněk R. Nešpor