júpa (Hind)

júpa [yūpa] – obětní kůl, používaný ve védském obětním rituálu k upoutání obětního zvířete. Když hinduismus opustil krvavé oběti, stala se z obětního kůlu chrámová korouhev (stožár s vlajkou, dhvadža), umístěná vně hlavní svatyně ve vnitřním nádvoří. V kosmickém a kosmogonickém kontextu oběti, doloženém již ve Rgvédu (10.90), se júpa i dhvadža staly symboly kosmického sloupu (duchovní osy světa) a upomínají na různé verze kosmogonického mýtu asociací s Indrovým kopím, jímž propíchl Vrtru a podepřel nebe a jež je současně spojnicí země a nebe po jejich rozdělení (hmotného a duchovního světa). Také asociace se symbolem Śivova lingamu je tu přítomna, zejména v jeho podobě kosmického sloupu, jehož počátek a konec podle jedné šivaistické legendy Brahma a Višnu nedokázali nalézt.

Karel Werner