Abd ar-Rázik, Alí (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">Abd ar-Rázik, Alí</span> (1888-1966) Egypt. představitel islám. [[reformismus (JKI-I)|reformismu]], proudu zv. v záp. odborné literatuře islám. modernismus, který se pokouší řešit oddělení náboženství od státu a polit. moci ([[sekularismus (JKI-I)|sekularismus]]). A. překonal učení [[salafíje (JKI-I)|salafíje]] tím, že prohlásil instituci [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] za nevhodnou pro moderní dobu. Své tažení proti ortodoxním koncepcím [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstva]] a konzervativním reformistům (Rašíd [[Ridá, Rašíd (JKI-I)|Ridá]]) opíral o znalost [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]] a schopnost [[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze  koránu]]. S odkazem na arab. historika 14. stol. [[Ibn Chaldún, Abd ar-Rahmán (JKI-I)|Ibn Chaldúna]] tvrdil, že otázka moci v [[islám (JKI-I)|islámu]] byla vždy založena na boji skupin motivovaných materiálními a kmenovými či jinými skupinovými zájmy. Podle A. [[korán (JKI-I)|korán]] a [[sunna (JKI-I)|sunna]] neobsahují přímá doporučení, že chalífát je ideální formou státního zřízení. [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadovo]] poslání mělo výlučně prorocký charakter, a proto duchovní a světské nelze v islámu směšovat. A. vyzýval [[muslim (JKI-I)|muslimy]], aby po vzoru Turecka (po revoluci Kemala Atatürka 1922-1924, [[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]) učinili islám zákl. etickým ideálem svého individuálního života, zatímco uspořádání společnosti by se mělo podřídit pozitivním a ověřeným světským modelům.
+
<span id="entry">Abd ar-Rázik, Alí</span> (1888-1966) Egypt. představitel islám. [[reformismus (JKI-I)|reformismu]], proudu zv. v záp. odborné literatuře islám. modernismus, který se pokouší řešit oddělení náboženství od státu a polit. moci ([[sekularismus (JKI-I)|sekularismus]]). A. překonal učení [[salafíja (JKI-I)|salafíje]] tím, že prohlásil instituci [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] za nevhodnou pro moderní dobu. Své tažení proti ortodoxním koncepcím [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstva]] a konzervativním reformistům (Rašíd [[Ridá, Rašíd (JKI-I)|Ridá]]) opíral o znalost [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]] a schopnost [[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze  koránu]]. S odkazem na arab. historika 14. stol. [[Ibn Chaldún, Abd ar-Rahmán (JKI-I)|Ibn Chaldúna]] tvrdil, že otázka moci v [[islám (JKI-I)|islámu]] byla vždy založena na boji skupin motivovaných materiálními a kmenovými či jinými skupinovými zájmy. Podle A. [[korán (JKI-I)|korán]] a [[sunna (JKI-I)|sunna]] neobsahují přímá doporučení, že chalífát je ideální formou státního zřízení. [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadovo]] poslání mělo výlučně prorocký charakter, a proto duchovní a světské nelze v islámu směšovat. A. vyzýval [[muslim (JKI-I)|muslimy]], aby po vzoru Turecka (po revoluci Kemala Atatürka 1922-1924, [[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]) učinili islám zákl. etickým ideálem svého individuálního života, zatímco uspořádání společnosti by se mělo podřídit pozitivním a ověřeným světským modelům.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

Abd ar-Rázik, Alí (1888-1966) Egypt. představitel islám. reformismu, proudu zv. v záp. odborné literatuře islám. modernismus, který se pokouší řešit oddělení náboženství od státu a polit. moci (sekularismus). A. překonal učení salafíje tím, že prohlásil instituci chalífátu za nevhodnou pro moderní dobu. Své tažení proti ortodoxním koncepcím duchovenstva a konzervativním reformistům (Rašíd Ridá) opíral o znalost právní vědy a schopnost exegeze  koránu. S odkazem na arab. historika 14. stol. Ibn Chaldúna tvrdil, že otázka moci v islámu byla vždy založena na boji skupin motivovaných materiálními a kmenovými či jinými skupinovými zájmy. Podle A. korán a sunna neobsahují přímá doporučení, že chalífát je ideální formou státního zřízení. Muhammadovo poslání mělo výlučně prorocký charakter, a proto duchovní a světské nelze v islámu směšovat. A. vyzýval muslimy, aby po vzoru Turecka (po revoluci Kemala Atatürka 1922-1924, kemalistické reformy) učinili islám zákl. etickým ideálem svého individuálního života, zatímco uspořádání společnosti by se mělo podřídit pozitivním a ověřeným světským modelům.

Miloš Mendel