haníf (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<span id="entry">haníf</span> Arab. výraz sporného původu; v [[korán (JKI-I)|koránu]] označuje osoby, jež vyznávaly pův. monoteismus ([[jedinost boží (JKI-I)|jedinost boží]]) a díky své vnitřní čistotě a znalosti nepodléhaly víře v polyteistické kulty a modly ([[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíja]]). Korán zná i výraz „první haníf“ jako přídomek [[proroci (JKI-I)|proroka]] [[Abraham (JKI-J)|Abrahama (JKI-J)]] ([[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhím]]). Hanífové mezi Abrahamem a [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadem]] byli podle islám. věrouky představiteli abrahamovsko-ismá‘ílovské tradice ([[Ismá‘íl (JKI-I)|Ismá‘íl]]), jejíž protagonisté až do vystoupení Muhammada marně zápasili s nevědomostí a hříšností lidí. Kromě [[proroci (JKI-I)|proroků]] mezi h. patřil např. staroarab. básník Umajja Ibn Abí as-Salt nebo řečník a mág Kuss Ibn Sa‘ída.
 +
<span id="entry">haníf</span> Arab. výraz sporného původu; v [[korán (JKI-I)|koránu]] označuje osoby, jež vyznávaly pův. monoteismus ([[jedinost boží (JKI-I)|jedinost boží]]) a díky své vnitřní čistotě a znalosti nepodléhaly víře v polyteistické kulty a modly ([[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíja]]). Korán zná i výraz „první haníf“ jako přídomek [[proroci (JKI-I)|proroka]] [[Abraham (JKI-J)|Abrahama]] ([[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhím]]). Hanífové mezi Abrahamem a [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadem]] byli podle islám. věrouky představiteli abrahamovsko-ismá‘ílovské tradice ([[Ismá‘íl (JKI-I)|Ismá‘íl]]), jejíž protagonisté až do vystoupení Muhammada marně zápasili s nevědomostí a hříšností lidí. Kromě [[proroci (JKI-I)|proroků]] mezi h. patřil např. staroarab. básník Umajja Ibn Abí as-Salt nebo řečník a mág Kuss Ibn Sa‘ída.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

haníf Arab. výraz sporného původu; v koránu označuje osoby, jež vyznávaly pův. monoteismus (jedinost boží) a díky své vnitřní čistotě a znalosti nepodléhaly víře v polyteistické kulty a modly (džáhilíja). Korán zná i výraz „první haníf“ jako přídomek proroka Abrahama (Ibráhím). Hanífové mezi Abrahamem a Muhammadem byli podle islám. věrouky představiteli abrahamovsko-ismá‘ílovské tradice (Ismá‘íl), jejíž protagonisté až do vystoupení Muhammada marně zápasili s nevědomostí a hříšností lidí. Kromě proroků mezi h. patřil např. staroarab. básník Umajja Ibn Abí as-Salt nebo řečník a mág Kuss Ibn Sa‘ída.

Miloš Mendel