Hudajbíja (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<span id="entry">Hudajbíja</span> Místo na trase z Džiddy do Mekky těsně před vstupem do [[haram (JKI-I)|haramu]]. Tam se 628 s asi tisícem neozbrojených a v [[ihrám (JKI-I)|ihrámu]] oděných muslimů prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] zastavil a vyčkával, zda mu Kurajšovci umožní vykonat [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouť]] (korán 48:27). Muhammad poslal vyjednávat budoucího třetího chalífu Usmána Ibn al-Affána. Když se dlouho nevracel, muslimové usoudili, že byl zabit. Ve vypjaté chvíli boží zkoušky poutníci individuálně složili Prorokovi hold (baj‘a, [[přísaha věrnosti (JKI-I)|přísaha věrnosti]]) jako duch. a polit. vůdci [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. Akt vešel ve známost jako smlouva štěstí (baj‘at ar-ridwán). Usmán se vrátil s mekkánskými předáky, kteří s Muhammadem uzavřeli tzv. mírovou smlouvu z Hudajbíje. Kurajšovci se v ní zavázali, že na tři dny umožní muslimům přístup k poutním objektům. Tato událost se zmiňuje také jako zlom v soupeření Mekky s [[muslim (JKI-I)|muslimy]], kdy Kurajšovci pochopili, že ummu vojensky nezničí.
 +
<span id="entry">Hudajbíja</span> Místo na trase z Džiddy do Mekky těsně před vstupem do [[harám (JKI-I)|haramu]]. Tam se 628 s asi tisícem neozbrojených a v [[ihrám (JKI-I)|ihrámu]] oděných muslimů prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] zastavil a vyčkával, zda mu Kurajšovci umožní vykonat [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouť]] (korán 48: 27). Muhammad poslal vyjednávat budoucího třetího chalífu Usmána Ibn al-Affána. Když se dlouho nevracel, muslimové usoudili, že byl zabit. Ve vypjaté chvíli boží zkoušky poutníci individuálně složili Prorokovi hold (baj‘a, [[přísaha věrnosti (JKI-I)|přísaha věrnosti]]) jako duch. a polit. vůdci [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. Akt vešel ve známost jako smlouva štěstí (baj‘at ar-ridwán). Usmán se vrátil s mekkánskými předáky, kteří s Muhammadem uzavřeli tzv. mírovou smlouvu z Hudajbíje. Kurajšovci se v ní zavázali, že na tři dny umožní muslimům přístup k poutním objektům. Tato událost se zmiňuje také jako zlom v soupeření Mekky s [[muslim (JKI-I)|muslimy]], kdy Kurajšovci pochopili, že ummu vojensky nezničí.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

Hudajbíja Místo na trase z Džiddy do Mekky těsně před vstupem do haramu. Tam se 628 s asi tisícem neozbrojených a v ihrámu oděných muslimů prorok Muhammad zastavil a vyčkával, zda mu Kurajšovci umožní vykonat pouť (korán 48: 27). Muhammad poslal vyjednávat budoucího třetího chalífu Usmána Ibn al-Affána. Když se dlouho nevracel, muslimové usoudili, že byl zabit. Ve vypjaté chvíli boží zkoušky poutníci individuálně složili Prorokovi hold (baj‘a, přísaha věrnosti) jako duch. a polit. vůdci obce věřících. Akt vešel ve známost jako smlouva štěstí (baj‘at ar-ridwán). Usmán se vrátil s mekkánskými předáky, kteří s Muhammadem uzavřeli tzv. mírovou smlouvu z Hudajbíje. Kurajšovci se v ní zavázali, že na tři dny umožní muslimům přístup k poutním objektům. Tato událost se zmiňuje také jako zlom v soupeření Mekky s muslimy, kdy Kurajšovci pochopili, že ummu vojensky nezničí.

Miloš Mendel