Nadžaf (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<span id="entry">Nadžaf</span> Podle tradice místo posledního odpočinku [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadova]] bratrance a zetě [[Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)|Alího Ibn Abí Tálib]] ([[cháridža (JKI-I)|cháridža]]); zřejmě jde o fikci, Alí byl zavražděn v Kúfě a sunnitská tradice praví, že byl pohřben na hřbitově tamější [[mešita (JKI-I)|mešity]]. Historicky ne zcela doložená informace uvádí, že na předpokládaném místě Alího úmrtí nechal pragmatický abbásovský [[chalífa (JKI-I)|chalífa]] Hárún ar-Rašíd (786-809) postavit [[hrobka (JKI-I)|hrobku]], kterou 977 rozšířili ší‘itští Bújovci. V 10. stol. byla hrobka zničena [[karmaté (JKI-I)|karmaty]], znovu však zbudována. Od 19. stol. se zde soustředili [[mudžtahid (JKI-I)|mudžtahidové]] a vzniklo středisko výuky ší‘itského reformního islámu ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]). V nadžafském centru působil v 60. letech i imám [[Chomejní, Rúholláh Músáví (JKI-I)|Chomejní]] a další přední [[ájatolláh (JKI-I)|ájatolláhové]], pozdější ideologové [[islámská revoluce (JKI-I)|islámské revoluce]] v Íránu.
 +
<span id="entry">Nadžaf</span> Podle tradice místo posledního odpočinku [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadova]] bratrance a zetě [[Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)|Alího Ibn Abí Táliba]] ([[cháridža (JKI-I)|cháridža]]); zřejmě jde o fikci, Alí byl zavražděn v Kúfě a sunnitská tradice praví, že byl pohřben na hřbitově tamější [[mešita (JKI-I)|mešity]]. Historicky ne zcela doložená informace uvádí, že na předpokládaném místě Alího úmrtí nechal pragmatický abbásovský [[chalífa (JKI-I)|chalífa]] Hárún ar-Rašíd (786-809) postavit [[hrobka (JKI-I)|hrobku]], kterou 977 rozšířili ší‘itští Bújovci. V 10. stol. byla hrobka zničena [[karmaté (JKI-I)|karmaty]], znovu však zbudována. Od 19. stol. se zde soustředili [[mudžtahid (JKI-I)|mudžtahidové]] a vzniklo středisko výuky ší‘itského reformního islámu ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]). V nadžafském centru působil v 60. letech i imám [[Chomejní, Rúholláh Músáví (JKI-I)|Chomejní]] a další přední [[ájatolláh (JKI-I)|ájatolláhové]], pozdější ideologové [[islámská revoluce (JKI-I)|islámské revoluce]] v Íránu.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

Nadžaf Podle tradice místo posledního odpočinku Muhammadova bratrance a zetě Alího Ibn Abí Táliba (cháridža); zřejmě jde o fikci, Alí byl zavražděn v Kúfě a sunnitská tradice praví, že byl pohřben na hřbitově tamější mešity. Historicky ne zcela doložená informace uvádí, že na předpokládaném místě Alího úmrtí nechal pragmatický abbásovský chalífa Hárún ar-Rašíd (786-809) postavit hrobku, kterou 977 rozšířili ší‘itští Bújovci. V 10. stol. byla hrobka zničena karmaty, znovu však zbudována. Od 19. stol. se zde soustředili mudžtahidové a vzniklo středisko výuky ší‘itského reformního islámu (ší‘a). V nadžafském centru působil v 60. letech i imám Chomejní a další přední ájatolláhové, pozdější ideologové islámské revoluce v Íránu.

Miloš Mendel