salafíja (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">salafíja</span> (z arab. salaf – předkové) Reformistické hnutí v Egyptě na konci 19. stol., navazující na kritické úsilí Džamál ad-Dína [[al-Afgháni, Džamál ad-Díń (JKI-I)|al-Afgháního]] a spojené s činností jeho pokračovatelů Muhammada [[Abduh, Muhammad (JKI-I)|Abduha]] a Rašída [[Ridá, Rašíd (JKI-I)|Ridá]]; publicistickou činností a veřejnou aktivitou stoupenci hnutí upozorňovali na úpadek islám. světa, jehož příčinu spatřovali v ústupu [[muslim (JKI-I)|muslimů]] od pravdivého poznávání [[korán (JKI-I)|koránu]] a ostatních zdrojů islámu, od způsobů, kterými si islám osvojovali a praktikovali jejich „ctihodní předkové“ (as-salaf as-sálih). Požadovali návrat ke zdrojům, ke koránu a [[tradice prorocká (JKI-I)|tradicím]], který ale podmiňovali morální očistou, spočívající v boji proti pověrám, kultu [[světci (JKI-I)|světců]], mystickým [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstvům]] a za obnovu islám. [[etika křesťanská (JKI-K)|etiky (JKI-K)]] a [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]]. Soudili, že obnova [[islám (JKI-I)|islámu]] by měla být spojena se sbližováním [[mazhab (JKI-I)|mazhabů]], s překonáváním rozporů mezi sunnity a ší‘ity ([[sunna (JKI-I)|sunna]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]) a postupným sjednocováním všech muslimů ([[panislamismus (JKI-I)|panislamismus]]). Důležité místo v arab. obrození měla sehrát [[arabština (JKI-I)|arabština]] a osvojování nových věd. poznatků. Proto měla být rovněž reformována náb. univerzita v Káhiře [[al-Azhar (JKI-I)|al-Azhar]]. Reforma měla usnadnit muslim. učencům ([[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]]) lépe vzdorovat vlivu evrop. idejí a bránit islám proti útokům kř. světa. S. byla východiskem pro později vznikající rozsáhlou literaturu zaměřenou na apologii islámu, platformou pro islamizaci moderny, nikoli modernizaci islámu. Názory stoupenců s. ve spojení s polit. radikalismem nalézají uplatnění mj. v hnutí [[Asociace muslimských bratří (JKI-I)|Asociace muslimských bratří]] a odnožích soudobého [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]], které často používají název salafíjún – stoupenci s.
+
<span id="entry">salafíja</span> (z arab. salaf – předkové) Reformistické hnutí v Egyptě na konci 19. stol., navazující na kritické úsilí Džamál ad-Dína [[al-Afghání, Džamál ad-Dín (JKI-I)|al-Afgháního]] a spojené s činností jeho pokračovatelů Muhammada [[Abduh, Muhammad (JKI-I)|Abduha]] a Rašída [[Ridá, Rašíd (JKI-I)|Ridá]]; publicistickou činností a veřejnou aktivitou stoupenci hnutí upozorňovali na úpadek islám. světa, jehož příčinu spatřovali v ústupu [[muslim (JKI-I)|muslimů]] od pravdivého poznávání [[korán (JKI-I)|koránu]] a ostatních zdrojů islámu, od způsobů, kterými si islám osvojovali a praktikovali jejich „ctihodní předkové“ (as-salaf as-sálih). Požadovali návrat ke zdrojům, ke koránu a [[tradice prorocká (JKI-I)|tradicím]], který ale podmiňovali morální očistou, spočívající v boji proti pověrám, kultu [[světci (JKI-I)|světců]], mystickým [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstvům]] a za obnovu islám. [[etika (JKI-I)|etiky]] a [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]]. Soudili, že obnova [[islám (JKI-I)|islámu]] by měla být spojena se sbližováním [[mazhab (JKI-I)|mazhabů]], s překonáváním rozporů mezi sunnity a ší‘ity ([[sunna (JKI-I)|sunna]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]) a postupným sjednocováním všech muslimů ([[panislamismus (JKI-I)|panislamismus]]). Důležité místo v arab. obrození měla sehrát [[arabština (JKI-I)|arabština]] a osvojování nových věd. poznatků. Proto měla být rovněž reformována náb. univerzita v Káhiře [[al-Azhar (JKI-I)|al-Azhar]]. Reforma měla usnadnit muslim. učencům ([[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]]) lépe vzdorovat vlivu evrop. idejí a bránit islám proti útokům kř. světa. S. byla východiskem pro později vznikající rozsáhlou literaturu zaměřenou na apologii islámu, platformou pro islamizaci moderny, nikoli modernizaci islámu. Názory stoupenců s. ve spojení s polit. radikalismem nalézají uplatnění mj. v hnutí [[Asociace muslimských bratří (JKI-I)|Asociace muslimských bratří]] a odnožích soudobého [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]], které často používají název salafíjún – stoupenci s.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

salafíja (z arab. salaf – předkové) Reformistické hnutí v Egyptě na konci 19. stol., navazující na kritické úsilí Džamál ad-Dína al-Afgháního a spojené s činností jeho pokračovatelů Muhammada Abduha a Rašída Ridá; publicistickou činností a veřejnou aktivitou stoupenci hnutí upozorňovali na úpadek islám. světa, jehož příčinu spatřovali v ústupu muslimů od pravdivého poznávání koránu a ostatních zdrojů islámu, od způsobů, kterými si islám osvojovali a praktikovali jejich „ctihodní předkové“ (as-salaf as-sálih). Požadovali návrat ke zdrojům, ke koránu a tradicím, který ale podmiňovali morální očistou, spočívající v boji proti pověrám, kultu světců, mystickým bratrstvům a za obnovu islám. etiky a šarí‘y. Soudili, že obnova islámu by měla být spojena se sbližováním mazhabů, s překonáváním rozporů mezi sunnity a ší‘ity (sunna, ší‘a) a postupným sjednocováním všech muslimů (panislamismus). Důležité místo v arab. obrození měla sehrát arabština a osvojování nových věd. poznatků. Proto měla být rovněž reformována náb. univerzita v Káhiře al-Azhar. Reforma měla usnadnit muslim. učencům (duchovenstvo) lépe vzdorovat vlivu evrop. idejí a bránit islám proti útokům kř. světa. S. byla východiskem pro později vznikající rozsáhlou literaturu zaměřenou na apologii islámu, platformou pro islamizaci moderny, nikoli modernizaci islámu. Názory stoupenců s. ve spojení s polit. radikalismem nalézají uplatnění mj. v hnutí Asociace muslimských bratří a odnožích soudobého fundamentalismu, které často používají název salafíjún – stoupenci s.

Zdeněk Müller