věda (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">věda</span> (arab. ilm) Ve významu zjeveného poznání je obsažena v koránu, který shrnuje podstatu metafyzického vědění a stanoví vztah člověka k Bohu. Zjevené poznání je podle koránu skutečností a vše, co ho přesahuje, jsou dohady. – V. ve významu empirického poznání se vztahuje k intelektuální aktivitě, která vyvrcholila mezi 8.-10. stol. za dynastie Abbásovců asimilací intelektuálního dědictví okolních kultur a etnik. Společný arab. výraz pro v. i zjevené poznání (ilm) někdy svádí k pokusům spojovat zjevení s empirickým poznáním. Opakovaně se objevují interpretace, že poznatky moderní v. jsou předjímány v koránu a že ilm moderní v. navazuje na ilm zjevení. Tento výklad ignoruje hist. vývoj islám. v., zejm. úlohu řec. myšlení při rozvoji v., jež předcházelo koránskému zjevení a na něž v mnohém navázala středověká v. arab., včetně [[filosofie (JKI-I)|filosofie]]. Ilm se objevuje též jako protiklad stavu nevědění, neznalosti zjevení, což jsou atributy [[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíje]]. V této perspektivě musí [[islám (JKI-I)|islám]] výlučně empirické a racionální poznání podřizovat zjevení, neboť pro něj vláda ilmu má jedinou alternativu, tj. džáhilíji. Výsledky moderní v. jsou z tohoto přísně doktrinálního hlediska nepřijatelné. Reinterpretace vztahu islámu k racionálnímu empirickému poznání je klíčové téma islám. [[reformismus (JKI-I)|reformismu]] a citlivé místo vyrovnávání se islámu s vlivem záp. civilizace. |
+ | <span id="entry">věda</span> (arab. ilm) Ve významu zjeveného poznání je obsažena v [[korán (JKI-I)|koránu]], který shrnuje podstatu metafyzického vědění a stanoví vztah člověka k Bohu. Zjevené poznání je podle koránu skutečností a vše, co ho přesahuje, jsou dohady. – V. ve významu empirického poznání se vztahuje k intelektuální aktivitě, která vyvrcholila mezi 8.-10. stol. za dynastie Abbásovců asimilací intelektuálního dědictví okolních kultur a etnik. Společný arab. výraz pro v. i zjevené poznání (ilm) někdy svádí k pokusům spojovat zjevení s empirickým poznáním. Opakovaně se objevují interpretace, že poznatky moderní v. jsou předjímány v koránu a že ilm moderní v. navazuje na ilm zjevení. Tento výklad ignoruje hist. vývoj islám. v., zejm. úlohu řec. myšlení při rozvoji v., jež předcházelo koránskému zjevení a na něž v mnohém navázala středověká v. arab., včetně [[filosofie (JKI-I)|filosofie]]. Ilm se objevuje též jako protiklad stavu nevědění, neznalosti zjevení, což jsou atributy [[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíje]]. V této perspektivě musí [[islám (JKI-I)|islám]] výlučně empirické a racionální poznání podřizovat zjevení, neboť pro něj vláda ilmu má jedinou alternativu, tj. džáhilíji. Výsledky moderní v. jsou z tohoto přísně doktrinálního hlediska nepřijatelné. Reinterpretace vztahu islámu k racionálnímu empirickému poznání je klíčové téma islám. [[reformismus (JKI-I)|reformismu]] a citlivé místo vyrovnávání se islámu s vlivem záp. civilizace. |
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
věda (arab. ilm) Ve významu zjeveného poznání je obsažena v koránu, který shrnuje podstatu metafyzického vědění a stanoví vztah člověka k Bohu. Zjevené poznání je podle koránu skutečností a vše, co ho přesahuje, jsou dohady. – V. ve významu empirického poznání se vztahuje k intelektuální aktivitě, která vyvrcholila mezi 8.-10. stol. za dynastie Abbásovců asimilací intelektuálního dědictví okolních kultur a etnik. Společný arab. výraz pro v. i zjevené poznání (ilm) někdy svádí k pokusům spojovat zjevení s empirickým poznáním. Opakovaně se objevují interpretace, že poznatky moderní v. jsou předjímány v koránu a že ilm moderní v. navazuje na ilm zjevení. Tento výklad ignoruje hist. vývoj islám. v., zejm. úlohu řec. myšlení při rozvoji v., jež předcházelo koránskému zjevení a na něž v mnohém navázala středověká v. arab., včetně filosofie. Ilm se objevuje též jako protiklad stavu nevědění, neznalosti zjevení, což jsou atributy džáhilíje. V této perspektivě musí islám výlučně empirické a racionální poznání podřizovat zjevení, neboť pro něj vláda ilmu má jedinou alternativu, tj. džáhilíji. Výsledky moderní v. jsou z tohoto přísně doktrinálního hlediska nepřijatelné. Reinterpretace vztahu islámu k racionálnímu empirickému poznání je klíčové téma islám. reformismu a citlivé místo vyrovnávání se islámu s vlivem záp. civilizace.