Abraham (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Abraham</span> (hebr. Avraham) Nejstarší z praotců či [[patriarchové (JKI-J)|patriarchů]], otec [[Izák (JKI-J)|Izáka]] a děd [[Jákob (JKI-J)|Jákoba]]. Podle bibl. tradice (Gn 12-25) vyšel na boží pokyn se svým otcem Terachem z chaldejského Uru a přes Cháran dorazil se svou manželkou [[Sára (JKI-J)|Sárou]] a synovcem [[Lot (JKI-J)|Lotem]] až do [[Kanaán (JKI-J)|Kanaánu]], který mu [[Jahve (JKI-J)|Jahve]] zaslíbil. Na znamení [[smlouva (JKI-J)|smlouvy]], kterou s Bohem nově uzavřel, přijal [[obřízka (JKI-J)|obřízku]] a změnil své jméno z pův. Abram (hebr. otec [je] vznešený) na nové jméno A. (hebr. otec množství), odkazující na boží zaslíbení četného potomstva. Přes vysoký věk obou manželů a předchozí neplodnost Sáry se pak A. narodil syn Izák, který se stal jeho právoplatným dědicem. V bibl. genealogii je A. považován také za praotce dalších, především arab. kmenů, jejichž původ ale nedosahuje kvality rodové linie [[Izrael (JKI-J)|Izraele]] ([[Izmael (JKI-J)|Izmael]], [[Midján (JKI-J)|Midján]]). A. pobýval na význ. kultovních místech v Šekemu, Betelu, Beerševě a v [[Hebron (JKI-J)|Hebronu]], v jehož blízkosti byl se Sárou a Izákem pohřben. V bibl. pojetí vystupuje jako mytický předek a zakl. kultu. Hist. jeho příběhy zřejmě odrážejí migrace semitských kmenů, které v 1. pol. 2. tis. př.n.l. pronikaly podél Eufratu a po okrajích Syrské či Arab. pouště do Syropalestiny. A. je také protagonistou některých [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafů]] vznikajících až v 1. stol. n.l. (''Zjevení Abrahamovo'', ''Závěť Abrahamova''). Jeho náb. význam dále posilovalo křesťanství ([[Abraham (JKI-K)|Abraham |
+ | <span id="entry">Abraham</span> (hebr. Avraham) Nejstarší z praotců či [[patriarchové (JKI-J)|patriarchů]], otec [[Izák (JKI-J)|Izáka]] a děd [[Jákob (JKI-J)|Jákoba]]. Podle bibl. tradice (Gn 12-25) vyšel na boží pokyn se svým otcem Terachem z chaldejského Uru a přes Cháran dorazil se svou manželkou [[Sára (JKI-J)|Sárou]] a synovcem [[Lot (JKI-J)|Lotem]] až do [[Kanaán (JKI-J)|Kanaánu]], který mu [[Jahve (JKI-J)|Jahve]] zaslíbil. Na znamení [[smlouva (JKI-J)|smlouvy]], kterou s Bohem nově uzavřel, přijal [[obřízka (JKI-J)|obřízku]] a změnil své jméno z pův. Abram (hebr. otec [je] vznešený) na nové jméno A. (hebr. otec množství), odkazující na boží zaslíbení četného potomstva. Přes vysoký věk obou manželů a předchozí neplodnost Sáry se pak A. narodil syn Izák, který se stal jeho právoplatným dědicem. V bibl. genealogii je A. považován také za praotce dalších, především arab. kmenů, jejichž původ ale nedosahuje kvality rodové linie [[Izrael (JKI-J)|Izraele]] ([[Izmael (JKI-J)|Izmael]], [[Midján (JKI-J)|Midján]]). A. pobýval na význ. kultovních místech v Šekemu, Betelu, Beerševě a v [[Hebron (JKI-J)|Hebronu]], v jehož blízkosti byl se Sárou a Izákem pohřben. V bibl. pojetí vystupuje jako mytický předek a zakl. kultu. Hist. jeho příběhy zřejmě odrážejí migrace semitských kmenů, které v 1. pol. 2. tis. př.n.l. pronikaly podél Eufratu a po okrajích Syrské či Arab. pouště do Syropalestiny. A. je také protagonistou některých [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafů]] vznikajících až v 1. stol. n.l. (''Zjevení Abrahamovo'', ''Závěť Abrahamova''). Jeho náb. význam dále posilovalo křesťanství ([[Abraham (JKI-K)|Abraham]]) i islám ([[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhím]]). |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Abraham (hebr. Avraham) Nejstarší z praotců či patriarchů, otec Izáka a děd Jákoba. Podle bibl. tradice (Gn 12-25) vyšel na boží pokyn se svým otcem Terachem z chaldejského Uru a přes Cháran dorazil se svou manželkou Sárou a synovcem Lotem až do Kanaánu, který mu Jahve zaslíbil. Na znamení smlouvy, kterou s Bohem nově uzavřel, přijal obřízku a změnil své jméno z pův. Abram (hebr. otec [je] vznešený) na nové jméno A. (hebr. otec množství), odkazující na boží zaslíbení četného potomstva. Přes vysoký věk obou manželů a předchozí neplodnost Sáry se pak A. narodil syn Izák, který se stal jeho právoplatným dědicem. V bibl. genealogii je A. považován také za praotce dalších, především arab. kmenů, jejichž původ ale nedosahuje kvality rodové linie Izraele (Izmael, Midján). A. pobýval na význ. kultovních místech v Šekemu, Betelu, Beerševě a v Hebronu, v jehož blízkosti byl se Sárou a Izákem pohřben. V bibl. pojetí vystupuje jako mytický předek a zakl. kultu. Hist. jeho příběhy zřejmě odrážejí migrace semitských kmenů, které v 1. pol. 2. tis. př.n.l. pronikaly podél Eufratu a po okrajích Syrské či Arab. pouště do Syropalestiny. A. je také protagonistou některých pseudepigrafů vznikajících až v 1. stol. n.l. (Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamova). Jeho náb. význam dále posilovalo křesťanství (Abraham) i islám (Ibráhím).