Akiva ben Josef (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Akiva ben Josef</span> (též rabi Akiva; asi 50-135 n.l.) Učitel [[Mišna (JKI-J)|Mišny]], [[tanaité (JKI-J)|tanaita]]. O jeho životě je známo velmi málo hist. faktů, zachovaly se však četné legendy, např. o tom, že [[Tóra (JKI-J)|Tóru]] začal studovat až ve 40 letech z popudu své budoucí ženy, o jeho skromnosti a především o jeho mučednické smrti po porážce povstání [[Bar Kochba (JKI-J)|Bar Kochby]] (132-135 n.l.), kterého A. prohlásil za [[mesiáš (JKI-J)|mesiáše]]. A. studoval pravděpodobně v Lyddě, později založil vlastní školu v Bnej Brak, kterou navštěvovali tanaité mladší generace, rabi Me’ir, Jehuda bar Ilaj, [[Šim’on bar Jochaj (JKI-J)|Šim’on ben Jochaj]] a Jose Chalafta. Tradice mu připisuje systemizaci [[ústní (JKI-J)|ústní tóry]]. Zákl. principem A. exegetického systému je učení, že celá Tóra pochází od [[Bůh (JKI-J)|Boha]] a nemůže v ní tedy být nic nadbytečného. Proti tomuto tvrzení vystoupil rabi Jišma’el ben Eliša. Mnoho z A. tradice bylo přijato do kanonické Mišny a halachických i agadických výkladů [[bible (JKI-J)|bible]] ([[midraš (JKI-J)|midrašů]]). A. se pravděpodobně podílel na kanonizaci bible ([[kánon (JKI-J)|kánon]]) a na vzniku řec. překladu Aquilova. |
+ | <span id="entry">Akiva ben Josef</span> (též rabi Akiva; asi 50-135 n.l.) Učitel [[Mišna (JKI-J)|Mišny]], [[tanaité (JKI-J)|tanaita]]. O jeho životě je známo velmi málo hist. faktů, zachovaly se však četné legendy, např. o tom, že [[Tóra (JKI-J)|Tóru]] začal studovat až ve 40 letech z popudu své budoucí ženy, o jeho skromnosti a především o jeho mučednické smrti po porážce povstání [[Bar Kochba (JKI-J)|Bar Kochby]] (132-135 n.l.), kterého A. prohlásil za [[mesiáš (JKI-J)|mesiáše]]. A. studoval pravděpodobně v Lyddě, později založil vlastní školu v Bnej Brak, kterou navštěvovali tanaité mladší generace, rabi Me’ir, Jehuda bar Ilaj, [[Šim’on bar Jochaj (JKI-J)|Šim’on ben Jochaj]] a Jose Chalafta. Tradice mu připisuje systemizaci [[ústní tóra (JKI-J)|ústní tóry]]. Zákl. principem A. exegetického systému je učení, že celá Tóra pochází od [[Bůh (JKI-J)|Boha]] a nemůže v ní tedy být nic nadbytečného. Proti tomuto tvrzení vystoupil rabi Jišma’el ben Eliša. Mnoho z A. tradice bylo přijato do kanonické Mišny a halachických i agadických výkladů [[bible (JKI-J)|bible]] ([[midraš (JKI-J)|midrašů]]). A. se pravděpodobně podílel na kanonizaci bible ([[kánon (JKI-J)|kánon]]) a na vzniku řec. překladu Aquilova. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Akiva ben Josef (též rabi Akiva; asi 50-135 n.l.) Učitel Mišny, tanaita. O jeho životě je známo velmi málo hist. faktů, zachovaly se však četné legendy, např. o tom, že Tóru začal studovat až ve 40 letech z popudu své budoucí ženy, o jeho skromnosti a především o jeho mučednické smrti po porážce povstání Bar Kochby (132-135 n.l.), kterého A. prohlásil za mesiáše. A. studoval pravděpodobně v Lyddě, později založil vlastní školu v Bnej Brak, kterou navštěvovali tanaité mladší generace, rabi Me’ir, Jehuda bar Ilaj, Šim’on ben Jochaj a Jose Chalafta. Tradice mu připisuje systemizaci ústní tóry. Zákl. principem A. exegetického systému je učení, že celá Tóra pochází od Boha a nemůže v ní tedy být nic nadbytečného. Proti tomuto tvrzení vystoupil rabi Jišma’el ben Eliša. Mnoho z A. tradice bylo přijato do kanonické Mišny a halachických i agadických výkladů bible (midrašů). A. se pravděpodobně podílel na kanonizaci bible (kánon) a na vzniku řec. překladu Aquilova.