apokryf (JKI-J): Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">apokryf</span> (z řec. apokryfos – skrytý) Obecně spis, který nebyl zařazen do [[kánon (JKI-J)|kánonu]] bible, ale vztahuje se k ní svým obsahem i dobou vzniku; na rozdíl od kanonických spisů není určen k liturg. užití při [[bohoslužba (JKI-J)|bohoslužbě]]. Ve vztahu k hebr. [[bible (JKI-J)|bibli]] (Starému zákonu) je termín a. používán ve dvojím smyslu:
  
<span id="entry">apokryf</span> (z řec. apokryfos – skrytý) Obecně spis, který nebyl zařazen do [[kánon (JKI-J)|kánonu]] bible, ale vztahuje se k ní svým obsahem i dobou vzniku; na rozdíl od kanonických spisů není určen k liturg. užití při [[bohoslužba (JKI-J)|bohoslužbě]]. Ve vztahu k hebr. [[bible (JKI-J)|bibli]] (Starému zákonu) je termín a. používán ve dvojím smyslu:
   
−
1. V žid. a protest. užití označuje termín a. knihy, které nebyly zařazeny do palestinského kánonu ([[Tenach (JKI-J)|Tenach]]), avšak jsou součástí řec. a lat. překladu bible ([[Septuaginta (JKI-J)|Septuaginta]], [[Vulgáta (JKI-K)|Vulgáta (JKI-K)]]). Jedná se především o spisy: ''Tóbit (Tóbijáš), Júdit, Makabejské knihy'', ''Moudrost Šalamounova'', ''[[Sírachovec (JKI-J)|Sírachovec]]'' a přídavky k některým kanonických knihám ([[Daniel (JKI-J)|Daniel]], [[Ester (JKI-J)|Ester]], [[Jeremjáš (JKI-J)|Jeremjáš]]). V kat. terminologii jsou tyto spisy označovány jako knihy deuterokanonické, v pravosl. terminologii jako nekanonické. Drobné rozdíly v jejich výčtu se týkají výhradně kř. církví.
 +
1. V žid. a protest. užití označuje termín a. knihy, které nebyly zařazeny do palestinského kánonu ([[Tenach (JKI-J)|Tenach]]), avšak jsou součástí řec. a lat. překladu bible ([[Septuaginta (JKI-J)|Septuaginta]], [[Vulgáta (JKI-K)|Vulgáta]]). Jedná se především o spisy: ''Tóbit (Tóbijáš), Júdit, Makabejské knihy'', ''Moudrost Šalamounova'', ''[[Sírachovec (JKI-J)|Sírachovec]]'' a přídavky k některým kanonickým knihám ([[Daniel (JKI-J)|Daniel]], [[Ester (JKI-J)|Ester]], [[Jeremjáš (JKI-J)|Jeremjáš]]). V kat. terminologii jsou tyto spisy označovány jako knihy deuterokanonické, v pravosl. terminologii jako nekanonické. Drobné rozdíly v jejich výčtu se týkají výhradně kř. církví.
   
−
2. V kat. užití označuje termín a. knihy, které nebyly zařazeny ani do palestinského kánonu ani do Septuaginty nebo Vulgáty. Jedná se především o spisy: ''Jubilea'' čili ''Malá Genesis'', ''Život Adama a Evy'', ''První'' (etiopský) a ''Druhý'' (staroslověnský) ''Henoch'', ''Závěti dvanácti'' ''praotců, Mojžíšovo nanebevzetí'' čili ''Mojžíšova závěť'', ''Mučednictví Izajášovo'' čili ''Nanebevzetí Izajášovo, Druhý Báruc''h čili ''Syrská apokalypsa'', žid. ''Sibyliny věštby, Josef a'' ''Asenat'', ''[[Aristeův list (JKI-J)|Aristeův list]]'' atd. V žid. a protest. terminologii jsou tyto knihy označovány jako [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafy]]. Netvoří žádný ucelený soubor.
 +
2. V kat. užití označuje termín a. knihy, které nebyly zařazeny ani do palestinského kánonu ani do Septuaginty nebo Vulgáty. Jedná se především o spisy: ''Jubilea'' čili ''Malá Genesis'', ''Život Adama a Evy'', ''První'' (etiopský) a ''Druhý'' (staroslověnský) ''Henoch'', ''Závěti dvanácti'' ''praotců, Mojžíšovo nanebevzetí'' čili ''Mojžíšova závěť'', ''Mučednictví Izajášovo'' čili ''Nanebevzetí Izajášovo, Druhý Báruch'' čili ''Syrská apokalypsa'', žid. ''Sibyliny věštby, Josef a'' ''Asenat'', ''[[Aristeův list (JKI-J)|Aristeův list]]'' atd. V žid. a protest. terminologii jsou tyto knihy označovány jako [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafy]]. Netvoří žádný ucelený soubor.
−  
−
<span class="section_title">Viz též:</span> [[apokryf (JKI-K)|apokryf (JKI-K)]]
  
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[apokryf (JKI-K)|apokryf (JKI-K)]]
 
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
  
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]
  
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

apokryf (z řec. apokryfos – skrytý) Obecně spis, který nebyl zařazen do kánonu bible, ale vztahuje se k ní svým obsahem i dobou vzniku; na rozdíl od kanonických spisů není určen k liturg. užití při bohoslužbě. Ve vztahu k hebr. bibli (Starému zákonu) je termín a. používán ve dvojím smyslu:

1. V žid. a protest. užití označuje termín a. knihy, které nebyly zařazeny do palestinského kánonu (Tenach), avšak jsou součástí řec. a lat. překladu bible (Septuaginta, Vulgáta). Jedná se především o spisy: Tóbit (Tóbijáš), Júdit, Makabejské knihy, Moudrost Šalamounova, Sírachovec a přídavky k některým kanonickým knihám (Daniel, Ester, Jeremjáš). V kat. terminologii jsou tyto spisy označovány jako knihy deuterokanonické, v pravosl. terminologii jako nekanonické. Drobné rozdíly v jejich výčtu se týkají výhradně kř. církví.

2. V kat. užití označuje termín a. knihy, které nebyly zařazeny ani do palestinského kánonu ani do Septuaginty nebo Vulgáty. Jedná se především o spisy: Jubilea čili Malá Genesis, Život Adama a Evy, První (etiopský) a Druhý (staroslověnský) Henoch, Závěti dvanácti praotců, Mojžíšovo nanebevzetí čili Mojžíšova závěť, Mučednictví Izajášovo čili Nanebevzetí Izajášovo, Druhý Báruch čili Syrská apokalypsa, žid. Sibyliny věštby, Josef a Asenat, Aristeův list atd. V žid. a protest. terminologii jsou tyto knihy označovány jako pseudepigrafy. Netvoří žádný ucelený soubor.

Dalibor Papoušek

Viz též: apokryf (JKI-K)