Filón Alexandrijský (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Filón Alexandrijský</span> (kol. 25 př.n.l.- kol. 45-50) Helenizovaný žid. filosof, představitel žid. alexandrijské školy (není totožná s kř. [[alexandrijská škola (JKI-K)|alexandrijskou školou |
+ | <span id="entry">Filón Alexandrijský</span> (kol. 25 př.n.l.- kol. 45-50) Helenizovaný žid. filosof, představitel žid. alexandrijské školy (není totožná s kř. [[alexandrijská škola (JKI-K)|alexandrijskou školou]]), zprostředkovatel žid. monoteismu a řec. filosofie. Jeho zřejmě vysoké polit. postavení mu umožňovalo zasahovat do zákonných úprav postavení Židů v řím. říši za císaře Caliguly. Cílem jeho fil. snahy bylo vysvětlit a podat obsah židovství současníkům; za tímto účelem rozvinul metodu alegorického výkladu, kterou později přejímala i kř. [[exegeze (JKI-K)|exegeze]]. Bůh je dle F. nepoznatelné čisté bytí, jeho prvním odzrcadlením a pravým universem je duch. svět a nebeský člověk. Duch. svět ovládá [[logos (JKI-J)|logos]], pojatý jako potence totožná s Bohem. Druhé odzrcadlení Boha tvoří smyslový svět a pozemský člověk. Svět byl stvořen z věčné nestvořené látky (řec. hylé), člověk, který v něm pobývá, je padlý [[duch (JKI-J)|duch]] vydaný časovosti, který však může učinit Boha předmětem svého vnitřního zření a po vzestupné cestě [[duše (JKI-J)|duše]] k Bohu dosáhnout s ním sjednocení. F. zahájil diskusi mezi zjeveným náboženstvím a řec. filosofií a v zásadě strukturálně vymezil problematiku, kterou dále zpracovávala řec. [[patristika (JKI-K)|patristika]]. Hl. díla: ''Peri aftharsiás kosmú'' (O věčnosti světa); ''Peri tú panta spúdaion einai eleutheron'' (O svobodě mravného člověka); ''Nomón hierón allégoriai'' (Alegorický výklad posvátných zákonů). |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Filón Alexandrijský (kol. 25 př.n.l.- kol. 45-50) Helenizovaný žid. filosof, představitel žid. alexandrijské školy (není totožná s kř. alexandrijskou školou), zprostředkovatel žid. monoteismu a řec. filosofie. Jeho zřejmě vysoké polit. postavení mu umožňovalo zasahovat do zákonných úprav postavení Židů v řím. říši za císaře Caliguly. Cílem jeho fil. snahy bylo vysvětlit a podat obsah židovství současníkům; za tímto účelem rozvinul metodu alegorického výkladu, kterou později přejímala i kř. exegeze. Bůh je dle F. nepoznatelné čisté bytí, jeho prvním odzrcadlením a pravým universem je duch. svět a nebeský člověk. Duch. svět ovládá logos, pojatý jako potence totožná s Bohem. Druhé odzrcadlení Boha tvoří smyslový svět a pozemský člověk. Svět byl stvořen z věčné nestvořené látky (řec. hylé), člověk, který v něm pobývá, je padlý duch vydaný časovosti, který však může učinit Boha předmětem svého vnitřního zření a po vzestupné cestě duše k Bohu dosáhnout s ním sjednocení. F. zahájil diskusi mezi zjeveným náboženstvím a řec. filosofií a v zásadě strukturálně vymezil problematiku, kterou dále zpracovávala řec. patristika. Hl. díla: Peri aftharsiás kosmú (O věčnosti světa); Peri tú panta spúdaion einai eleutheron (O svobodě mravného člověka); Nomón hierón allégoriai (Alegorický výklad posvátných zákonů).