ibn Gabirol, Šlomo ben Jehuda (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">ibn Gabirol, Šlomo ben Jehuda</span> (asi 1020-1058 či 1070) Žid. básník a filosof z muslim. Španělska. Spolu s Jehudou [[Halevi, Jehuda ben Šmu’el (JKI-J)|Halevim]] patří k vrcholům středověké hebr. poezie. Jeho hl. fil. dílo bylo původně sepsáno arabsky, zachovalo se však jen v lat. překladu pod názvem ''Fons vitae'' (Pramen života) a zčásti v překladu do hebrejštiny. V žid. tradici však upadlo do zapomenutí. Kř. Evropa znala G. pod růz. jmény – Avencebrol, Avicebron, Avicebrol aj. Teprve v nové době bylo zjištěno (S. Munk), že se jedná o G. Jeho filosofie vyrůstá z novoplatonismu a zabývá se vztahem lásky a formy, boží vůlí aj. Měla vliv na františkánskou linii [[scholastika (JKI-K)|scholastiky |
+ | <span id="entry">ibn Gabirol, Šlomo ben Jehuda</span> (asi 1020-1058 či 1070) Žid. básník a filosof z muslim. Španělska. Spolu s Jehudou [[Halevi, Jehuda ben Šmu’el (JKI-J)|Halevim]] patří k vrcholům středověké hebr. poezie. Jeho hl. fil. dílo bylo původně sepsáno arabsky, zachovalo se však jen v lat. překladu pod názvem ''Fons vitae'' (Pramen života) a zčásti v překladu do hebrejštiny. V žid. tradici však upadlo do zapomenutí. Kř. Evropa znala G. pod růz. jmény – Avencebrol, Avicebron, Avicebrol aj. Teprve v nové době bylo zjištěno (S. Munk), že se jedná o G. Jeho filosofie vyrůstá z novoplatonismu a zabývá se vztahem lásky a formy, boží vůlí aj. Měla vliv na františkánskou linii [[scholastika (JKI-K)|scholastiky]], žid. a kř. aristotelikové ji naproti tomu odmítali. |
''[[:Kategorie:Aut: Sadek Vladimír|Vladimír Sadek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Sadek Vladimír|Vladimír Sadek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
ibn Gabirol, Šlomo ben Jehuda (asi 1020-1058 či 1070) Žid. básník a filosof z muslim. Španělska. Spolu s Jehudou Halevim patří k vrcholům středověké hebr. poezie. Jeho hl. fil. dílo bylo původně sepsáno arabsky, zachovalo se však jen v lat. překladu pod názvem Fons vitae (Pramen života) a zčásti v překladu do hebrejštiny. V žid. tradici však upadlo do zapomenutí. Kř. Evropa znala G. pod růz. jmény – Avencebrol, Avicebron, Avicebrol aj. Teprve v nové době bylo zjištěno (S. Munk), že se jedná o G. Jeho filosofie vyrůstá z novoplatonismu a zabývá se vztahem lásky a formy, boží vůlí aj. Měla vliv na františkánskou linii scholastiky, žid. a kř. aristotelikové ji naproti tomu odmítali.