Gersonidé (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Gersonidé</span> Tiskařská rodina, původem pravděpodobně z Itálie, od poč. 16. stol. činná v Praze. Nejstarší známý člen této rodiny Geršon ben Šelomo ha-Kohen se nejprve jako člen tiskařských konsorcií podílel na vydání nejstarších pražských hebr. tisků ''Sefer zmirot u-virkat ha-mazon'' z roku 1514 a [[Pentateuch (JKI-J)|Pentateuchu]] s [[Pět svátečních svitků (JKI-J)|Pěti svátečními svitky]] ([[megila (JKI-J)|megila]]), týdenními perikopami z Proroků (Haftarot) a komentářem [[Raši, Šlomo ben Jicchak (JKI-J)|Rašiho]] z roku 1518. Na konci 20. let 16. stol. Geršon Kohen spolu s dalšími členy rodiny založil vlastní knihtiskárnu, jak o tom svědčí pražské vydání pesachové [[Hagada (texty) (JKI-J)|Hagady]] z roku 1526. Rok poté získala pražská Gersonidovská tiskárna monopol na vydávání hebr. knih v čes. zemích na základě privilegia Ferdinanda I. Z této tiskárny vyšla řada edic žid. autorů působících v čes. zemích, např. spisy [[Jehuda Liva ben Becalel (JKI-J)|Jehudy Livy ben Becalela]], historika a astronoma D. [[Gans, David ben Šlomo (JKI-J)|Ganse]], halachické spisy Mordechaje ben Abrahama Jafeho aj. Tisky z prvního období činnosti vynikají grafickou úpravou. V majetku rodiny Gersonidů se tato dílna udržela až do 18. století pod jménem Katzovská knihtiskárna. |
+ | <div id="photo">[[Soubor:JKI_Gersonidé.jpg|upright|Signet pražské tiskárny Gersonidů]]</div><span id="entry">Gersonidé</span> Tiskařská rodina, původem pravděpodobně z Itálie, od poč. 16. stol. činná v Praze. Nejstarší známý člen této rodiny Geršon ben Šelomo ha-Kohen se nejprve jako člen tiskařských konsorcií podílel na vydání nejstarších pražských hebr. tisků ''Sefer zmirot u-virkat ha-mazon'' z roku 1514 a [[Pentateuch (JKI-J)|Pentateuchu]] s [[Pět svátečních svitků (JKI-J)|Pěti svátečními svitky]] ([[megila (JKI-J)|megila]]), týdenními perikopami z Proroků (Haftarot) a komentářem [[Raši, Šlomo ben Jicchak (JKI-J)|Rašiho]] z roku 1518. Na konci 20. let 16. stol. Geršon Kohen spolu s dalšími členy rodiny založil vlastní knihtiskárnu, jak o tom svědčí pražské vydání pesachové [[Hagada (texty) (JKI-J)|Hagady]] z roku 1526. Rok poté získala pražská Gersonidovská tiskárna monopol na vydávání hebr. knih v čes. zemích na základě privilegia Ferdinanda I. Z této tiskárny vyšla řada edic žid. autorů působících v čes. zemích, např. spisy [[Jehuda Liva ben Becalel (JKI-J)|Jehudy Livy ben Becalela]], historika a astronoma D. [[Gans, David ben Šlomo (JKI-J)|Ganse]], halachické spisy Mordechaje ben Abrahama Jafeho aj. Tisky z prvního období činnosti vynikají grafickou úpravou. V majetku rodiny Gersonidů se tato dílna udržela až do 18. století pod jménem Katzovská knihtiskárna. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Gersonidé Tiskařská rodina, původem pravděpodobně z Itálie, od poč. 16. stol. činná v Praze. Nejstarší známý člen této rodiny Geršon ben Šelomo ha-Kohen se nejprve jako člen tiskařských konsorcií podílel na vydání nejstarších pražských hebr. tisků Sefer zmirot u-virkat ha-mazon z roku 1514 a Pentateuchu s Pěti svátečními svitky (megila), týdenními perikopami z Proroků (Haftarot) a komentářem Rašiho z roku 1518. Na konci 20. let 16. stol. Geršon Kohen spolu s dalšími členy rodiny založil vlastní knihtiskárnu, jak o tom svědčí pražské vydání pesachové Hagady z roku 1526. Rok poté získala pražská Gersonidovská tiskárna monopol na vydávání hebr. knih v čes. zemích na základě privilegia Ferdinanda I. Z této tiskárny vyšla řada edic žid. autorů působících v čes. zemích, např. spisy Jehudy Livy ben Becalela, historika a astronoma D. Ganse, halachické spisy Mordechaje ben Abrahama Jafeho aj. Tisky z prvního období činnosti vynikají grafickou úpravou. V majetku rodiny Gersonidů se tato dílna udržela až do 18. století pod jménem Katzovská knihtiskárna.