Landau, Jechezkel ben Jehuda (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Landau, Jechezkel ben Jehuda</span> (též Landau Ezechi’el, 1713-1793) Rabín a halachista. Po rabín. studiích ve Vladimiru Volyňském zastával funkci [[dajan (JKI-J)|dajana]] v Brody a později |
+ | <div id="photo">[[Soubor:JKI_Landau.jpg|upright|Jechezkel ben Jehuda Landau]]</div><span id="entry">Landau, Jechezkel ben Jehuda</span> (též Landau Ezechi’el, 1713-1793) [[rabín (JKI-J)|Rabín]] a [[halacha (JKI-J)|halachista]]. Po rabín. studiích ve Vladimiru Volyňském zastával funkci [[dajan (JKI-J)|dajana]] v Brody a později rabína v Jampolu. Aktivně zasáhl do sporu mezi J. [[Emden, Ja’akov (JKI-J)|Emdenem]] a J. [[Eibe(n)schütz, Jonatan (JKI-J)|Eibenschützem]] vyvolaném obviněním Eibenschütze jako tajného přívržence [[sabatianismus (JKI-J)|sabatianismu]]. Postavil se na stranu Eibenschütze, což mu pomohlo 1754 získat úřad rabína a představeného [[ješiva (JKI-J)|ješivy]] v Praze. L. vystupoval proti sabatianismu, odmítal [[kabala (JKI-J)|kabalu]] a [[chasidismus (JKI-J)|chasidismus]]. Odsuzoval i [[haskala (JKI-J)|haskalu]], k níž zpočátku projevoval jisté sympatie. Z tohoto stanoviska odsoudil také překlad [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] do němčiny pořízený M. [[Mendelssohn, Moses (JKI-J)|Mendelssohnem]]. Sepsal velké množství respons, z nichž byla velká část shromážděna a publikována pod názvem ''Noda bi-Jehuda'' (Je známo v Judeji). Jeho novely k talmudickým traktátům ''Brachot, Pesachim'' a ''Bejca'' byly vydány pod titulem ''Cijun le-nefeš chaja'' (Obraz živé duše). Je považován za posledního význ. talmudického učence působícího v čes. zemích. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Landau, Jechezkel ben Jehuda (též Landau Ezechi’el, 1713-1793) Rabín a halachista. Po rabín. studiích ve Vladimiru Volyňském zastával funkci dajana v Brody a později rabína v Jampolu. Aktivně zasáhl do sporu mezi J. Emdenem a J. Eibenschützem vyvolaném obviněním Eibenschütze jako tajného přívržence sabatianismu. Postavil se na stranu Eibenschütze, což mu pomohlo 1754 získat úřad rabína a představeného ješivy v Praze. L. vystupoval proti sabatianismu, odmítal kabalu a chasidismus. Odsuzoval i haskalu, k níž zpočátku projevoval jisté sympatie. Z tohoto stanoviska odsoudil také překlad Tóry do němčiny pořízený M. Mendelssohnem. Sepsal velké množství respons, z nichž byla velká část shromážděna a publikována pod názvem Noda bi-Jehuda (Je známo v Judeji). Jeho novely k talmudickým traktátům Brachot, Pesachim a Bejca byly vydány pod titulem Cijun le-nefeš chaja (Obraz živé duše). Je považován za posledního význ. talmudického učence působícího v čes. zemích.
