machzor (JKI-J): Porovnání verzí
imported>JD (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">machzor</span> (hebr. cyklus, opakování) U [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázů]] obvyklé označení úplného souboru [[modlitba (JKI-J)|modliteb]] pro [[Roš ha-šana (JKI-J)|Roš ha-šana]], [[Jom kipur (JKI-J)|Jom kipur]] a pro tři [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátky]] [[Pesach (JKI-J)|Pesach]], [[Šavu’ot (JKI-J)|Šavu’ot]] a [[Sukot (JKI-J)|Sukot]]. Zatímco běžný sborník modliteb ([[sidur (JKI-J)|sidur]]) obsahuje zejm. modlitby pro všední dny a [[šabat (JKI-J)|šabat]], jsou v m. zahrnuty dlouhé modlitby s množstvím liturg. básní ([[pijut (JKI-J)|pijut]]) a zpěvy specifické pro příslušné svátky. Pův. se označení m. vztahovalo na rozsáhlé sborníky modliteb pro celý rok a teprve později se začalo zejm. u aškenázských Židů používat pouze pro soubory modliteb pro Roš ha-šana a Jom kipur a analogicky i pro modlitební pořádky poutních svátků. Středověké rukopisy m. byly často bohatě iluminovány. K nejznámějším rukopisům tohoto typu patří ''Wormský machzor'' (1272) a ''Lipský machzor'' (asi 1300). |
<span id="entry">machzor</span> (hebr. cyklus, opakování) U [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázů]] obvyklé označení úplného souboru [[modlitba (JKI-J)|modliteb]] pro [[Roš ha-šana (JKI-J)|Roš ha-šana]], [[Jom kipur (JKI-J)|Jom kipur]] a pro tři [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátky]] [[Pesach (JKI-J)|Pesach]], [[Šavu’ot (JKI-J)|Šavu’ot]] a [[Sukot (JKI-J)|Sukot]]. Zatímco běžný sborník modliteb ([[sidur (JKI-J)|sidur]]) obsahuje zejm. modlitby pro všední dny a [[šabat (JKI-J)|šabat]], jsou v m. zahrnuty dlouhé modlitby s množstvím liturg. básní ([[pijut (JKI-J)|pijut]]) a zpěvy specifické pro příslušné svátky. Pův. se označení m. vztahovalo na rozsáhlé sborníky modliteb pro celý rok a teprve později se začalo zejm. u aškenázských Židů používat pouze pro soubory modliteb pro Roš ha-šana a Jom kipur a analogicky i pro modlitební pořádky poutních svátků. Středověké rukopisy m. byly často bohatě iluminovány. K nejznámějším rukopisům tohoto typu patří ''Wormský machzor'' (1272) a ''Lipský machzor'' (asi 1300). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[misál (JKI-K)|misál]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[misál (JKI-K)|misál (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
machzor (hebr. cyklus, opakování) U Aškenázů obvyklé označení úplného souboru modliteb pro Roš ha-šana, Jom kipur a pro tři poutní svátky Pesach, Šavu’ot a Sukot. Zatímco běžný sborník modliteb (sidur) obsahuje zejm. modlitby pro všední dny a šabat, jsou v m. zahrnuty dlouhé modlitby s množstvím liturg. básní (pijut) a zpěvy specifické pro příslušné svátky. Pův. se označení m. vztahovalo na rozsáhlé sborníky modliteb pro celý rok a teprve později se začalo zejm. u aškenázských Židů používat pouze pro soubory modliteb pro Roš ha-šana a Jom kipur a analogicky i pro modlitební pořádky poutních svátků. Středověké rukopisy m. byly často bohatě iluminovány. K nejznámějším rukopisům tohoto typu patří Wormský machzor (1272) a Lipský machzor (asi 1300).
Viz též: misál (JKI-K)