ibn Pakuda, Bachja ben Josef (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">ibn Pakuda, Bachja ben Josef</span> (2. pol. 11. stol.) Žid. morální filosof z muslim. Španělska. Svůj hl. spis napsal arabsky pod titulem ''Kitáb al-hidája ilá faráid al-Kulúb'' (kol. 1080), ale již 1161 byl přeložen Jehudou ibn [[ibn Tibon, Jehuda ben Ša’ul (JKI-J)|Tibonem]] do hebrejštiny pod názvem ''Sefer chovot ha-levavot'' (Kniha povinností srdce) a získal značnou popularitu. Podává základy [[judaismus (JKI-J)|judaismu]] a především žid. etiky. Rozlišuje mezi vnějšími náb. úkony (chovot ha-evarim – povinnosti tělesných údů) a jejich vnitřními intencemi (chovot ha-levavot – povinnosti srdce), kterým je připisován zákl. význam. Je u něj patrný sklon k [[askeze (JKI-J)|askezi]] a určitý vliv. islám. [[mystika (JKI-I)|mystiky |
+ | <span id="entry">ibn Pakuda, Bachja ben Josef</span> (2. pol. 11. stol.) Žid. morální filosof z muslim. Španělska. Svůj hl. spis napsal arabsky pod titulem ''Kitáb al-hidája ilá faráid al-Kulúb'' (kol. 1080), ale již 1161 byl přeložen Jehudou ibn [[ibn Tibon, Jehuda ben Ša’ul (JKI-J)|Tibonem]] do hebrejštiny pod názvem ''Sefer chovot ha-levavot'' (Kniha povinností srdce) a získal značnou popularitu. Podává základy [[judaismus (JKI-J)|judaismu]] a především žid. etiky ([[musar (JKI-J)|musar]]). Rozlišuje mezi vnějšími náb. úkony (chovot ha-evarim – povinnosti tělesných údů) a jejich vnitřními intencemi (chovot ha-levavot – povinnosti srdce), kterým je připisován zákl. význam. Je u něj patrný sklon k [[askeze (JKI-J)|askezi]] a určitý vliv. islám. [[mystika (JKI-I)|mystiky]]. Byl mu neprávem připisován novoplatonský arab. spis ''Kitáb ma’aní al-nafs'' (Kniha o podstatě duše). |
''[[:Kategorie:Aut: Sadek Vladimír|Vladimír Sadek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Sadek Vladimír|Vladimír Sadek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
ibn Pakuda, Bachja ben Josef (2. pol. 11. stol.) Žid. morální filosof z muslim. Španělska. Svůj hl. spis napsal arabsky pod titulem Kitáb al-hidája ilá faráid al-Kulúb (kol. 1080), ale již 1161 byl přeložen Jehudou ibn Tibonem do hebrejštiny pod názvem Sefer chovot ha-levavot (Kniha povinností srdce) a získal značnou popularitu. Podává základy judaismu a především žid. etiky (musar). Rozlišuje mezi vnějšími náb. úkony (chovot ha-evarim – povinnosti tělesných údů) a jejich vnitřními intencemi (chovot ha-levavot – povinnosti srdce), kterým je připisován zákl. význam. Je u něj patrný sklon k askezi a určitý vliv. islám. mystiky. Byl mu neprávem připisován novoplatonský arab. spis Kitáb ma’aní al-nafs (Kniha o podstatě duše).