Sa’adja ben Josef al-Fajúmí (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Sa’adja ben Josef al-Fajúmí</span> (též Sa'adja Ga’on 882-942) Učenec gaonského období, náb. filosof. Původem z Egypta (odtud přízvisko al-Fajúmí – Fajúmský), 915 odešel do [[Palestina (JKI-J)|Palestiny]] a 928 byl jmenován [[exilarcha (JKI-J)|exilarchou]] Davidem ben Zakajem (917-940) [[gaon (JKI-J)|gaonem]] akademie v babylónské Suře. S. přeložil [[Tóra (JKI-J)|Tóru]] a další bibl. knihy do [[arabština (JKI-I)|arabštiny |
+ | <span id="entry">Sa’adja ben Josef al-Fajúmí</span> (též Sa'adja Ga’on 882-942) Učenec gaonského období, náb. filosof. Původem z Egypta (odtud přízvisko al-Fajúmí – Fajúmský), 915 odešel do [[Palestina (JKI-J)|Palestiny]] a 928 byl jmenován [[exilarcha (JKI-J)|exilarchou]] Davidem ben Zakajem (917-940) [[gaon (JKI-J)|gaonem]] akademie v babylónské Suře. S. přeložil [[Tóra (JKI-J)|Tóru]] a další bibl. knihy do [[arabština (JKI-I)|arabštiny]] a sepsal k nim komentáře, v nichž se pokoušel o odstranění všech antropomorfních představ o [[Bůh (JKI-J)|Bohu]]. Jeho hlavním fil. dílem je arab. spis ''Kitáb al-Amánát wa al-Itikádát'' (Kniha fil. názorů a věrouky), který 1186 přeložil Jehuda ibn [[ibn Tibon, Jehuda ben Ša’ul (JKI-J)|Tibon]] do hebrejštiny pod názvem ''Sefer ha-emunot ve-ha-de’ot''. S. jím položil základy žid. racionální teologie v návaznosti na [[kalám (JKI-I)|kalám]], jehož etický monoteismus převzal. Napsal i řadu halachických monografií na různá témata a je považován za jednoho ze zakl. rabínské literatury. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Sa’adja ben Josef al-Fajúmí (též Sa'adja Ga’on 882-942) Učenec gaonského období, náb. filosof. Původem z Egypta (odtud přízvisko al-Fajúmí – Fajúmský), 915 odešel do Palestiny a 928 byl jmenován exilarchou Davidem ben Zakajem (917-940) gaonem akademie v babylónské Suře. S. přeložil Tóru a další bibl. knihy do arabštiny a sepsal k nim komentáře, v nichž se pokoušel o odstranění všech antropomorfních představ o Bohu. Jeho hlavním fil. dílem je arab. spis Kitáb al-Amánát wa al-Itikádát (Kniha fil. názorů a věrouky), který 1186 přeložil Jehuda ibn Tibon do hebrejštiny pod názvem Sefer ha-emunot ve-ha-de’ot. S. jím položil základy žid. racionální teologie v návaznosti na kalám, jehož etický monoteismus převzal. Napsal i řadu halachických monografií na různá témata a je považován za jednoho ze zakl. rabínské literatury.