Samaří (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Samaří</span> (hebr. Šomron, řec. Sebasté) Hl. město sev. Izraelského království v 9.-8. stol. př.n.l. Město založil král Omrí (876-869 př.n.l.), zakl. dynastie Omríovců. Hebr. název Šomron se podle 1Kr 16,24 odvozuje od jistého Šemera, od něhož král koupil horu, na které nechal město vystavět. Patrně z doby vlády Jarobeáma II. (786-746 př.n.l.) byly v S. nalezeny cenné texty, tzv. samařská ostraka. Město bylo 722/721 př.n.l. dobyto asyrským králem Sargonem II. (721-705 př.n.l.), který nechal část jeho obyvatel deportovat. Na jejich místo přišli kolonisté z různých oblastí Mezopotámie, kteří společně s pův. obyvatelstvem vytvořili jádro [[Samaritáni (JKI-J)|Samaritánů]]. V období per. nadvlády byli vládci S. v trvalém konfliktu s žid. představiteli. Mezi nimi proslul zvl. Sanballat I., který se 445 př.n.l. střetl s [[Nehemjáš (JKI-J)|Nehemjášem]] ohledně obnovy jeruzalémských hradeb. Po výbojích Alexandra Makedonského (336-323 př.n.l.) převládl v S. řecký živel, 107 př.n.l. město obsadil Jóchanan Hyrkános I. (134-104 př.n.l.) z žid. dynastie [[Hasmoneovci (JKI-J)|Hasmoneovců]]. V rámci helénistické přestavby nechal [[Héródés (JKI-J)|Héródés Veliký]] 25 př.n.l. postavit v S. chrám zasvěcený císaři Augustovi (řec. Sebastos), na jehož počest město přejmenoval na Sebasté. Ve 2. stol. město upadalo a bylo obnoveno teprve císařem Septimiem Severem (193-211). V souvislosti s legendou o pohřbu [[Jan Křtitel (JKI-K)|Jana Křtitele |
+ | <span id="entry">Samaří</span> (hebr. Šomron, řec. Sebasté) Hl. město sev. Izraelského království v 9.-8. stol. př.n.l. Město založil král Omrí (876-869 př.n.l.), zakl. dynastie Omríovců. Hebr. název Šomron se podle 1Kr 16,24 odvozuje od jistého Šemera, od něhož král koupil horu, na které nechal město vystavět. Patrně z doby vlády Jarobeáma II. (786-746 př.n.l.) byly v S. nalezeny cenné texty, tzv. samařská ostraka. Město bylo 722/721 př.n.l. dobyto asyrským králem Sargonem II. (721-705 př.n.l.), který nechal část jeho obyvatel deportovat. Na jejich místo přišli kolonisté z různých oblastí Mezopotámie, kteří společně s pův. obyvatelstvem vytvořili jádro [[Samaritáni (JKI-J)|Samaritánů]]. V období per. nadvlády byli vládci S. v trvalém konfliktu s žid. představiteli. Mezi nimi proslul zvl. Sanballat I., který se 445 př.n.l. střetl s [[Nehemjáš (JKI-J)|Nehemjášem]] ohledně obnovy jeruzalémských hradeb. Po výbojích Alexandra Makedonského (336-323 př.n.l.) převládl v S. řecký živel, 107 př.n.l. město obsadil Jóchanan Hyrkános I. (134-104 př.n.l.) z žid. dynastie [[Hasmoneovci (JKI-J)|Hasmoneovců]]. V rámci helénistické přestavby nechal [[Héródés (JKI-J)|Héródés Veliký]] 25 př.n.l. postavit v S. chrám zasvěcený císaři Augustovi (řec. Sebastos), na jehož počest město přejmenoval na Sebasté. Ve 2. stol. město upadalo a bylo obnoveno teprve císařem Septimiem Severem (193-211). V souvislosti s legendou o pohřbu [[Jan Křtitel (JKI-K)|Jana Křtitele]] v S. bylo ve městě zřízeno ve 4. stol. biskupství, které v době muslim. nadvlády zaniklo a bylo obnoveno až v období [[křížové výpravy (JKI-K)|křížových výprav]]. V současnosti je zde kromě zbytků starého města arab. vesnice. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Samaří (hebr. Šomron, řec. Sebasté) Hl. město sev. Izraelského království v 9.-8. stol. př.n.l. Město založil král Omrí (876-869 př.n.l.), zakl. dynastie Omríovců. Hebr. název Šomron se podle 1Kr 16,24 odvozuje od jistého Šemera, od něhož král koupil horu, na které nechal město vystavět. Patrně z doby vlády Jarobeáma II. (786-746 př.n.l.) byly v S. nalezeny cenné texty, tzv. samařská ostraka. Město bylo 722/721 př.n.l. dobyto asyrským králem Sargonem II. (721-705 př.n.l.), který nechal část jeho obyvatel deportovat. Na jejich místo přišli kolonisté z různých oblastí Mezopotámie, kteří společně s pův. obyvatelstvem vytvořili jádro Samaritánů. V období per. nadvlády byli vládci S. v trvalém konfliktu s žid. představiteli. Mezi nimi proslul zvl. Sanballat I., který se 445 př.n.l. střetl s Nehemjášem ohledně obnovy jeruzalémských hradeb. Po výbojích Alexandra Makedonského (336-323 př.n.l.) převládl v S. řecký živel, 107 př.n.l. město obsadil Jóchanan Hyrkános I. (134-104 př.n.l.) z žid. dynastie Hasmoneovců. V rámci helénistické přestavby nechal Héródés Veliký 25 př.n.l. postavit v S. chrám zasvěcený císaři Augustovi (řec. Sebastos), na jehož počest město přejmenoval na Sebasté. Ve 2. stol. město upadalo a bylo obnoveno teprve císařem Septimiem Severem (193-211). V souvislosti s legendou o pohřbu Jana Křtitele v S. bylo ve městě zřízeno ve 4. stol. biskupství, které v době muslim. nadvlády zaniklo a bylo obnoveno až v období křížových výprav. V současnosti je zde kromě zbytků starého města arab. vesnice.