tanaité (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">tanaité</span> (aram. tana’im, sg. tana; z aram. kořene tena – ústně tradovat, studovat, vyučovat) Označení šesti generací učitelů a učenců, jejichž působení spadá do prvních dvou století n.l. a je završena redakcí tzv. kanonické [[Mišna (JKI-J)|Mišny]] (raban [[Gam(a)li’el I. ben Šim’on (JKI-J)|Gamli´el I.]] zv. Ha-Zaken, [[Jochanan ben Zakaj (JKI-J)|Jochanan ben Zakaj]], Gamli´el II z Javne, rabi [[Akiva ben Josef (JKI-J)|Akiva ben Josef]], rabi Me´ir, redaktor kanonické Mišny rabi [[Jehuda ha-Nasi (JKI-J)|Jehuda ha-Nasi]]). Vedle dalšího rozvíjení [[ústní (JKI-J)|ústní tóry]] se t. zabývali především klasifikací a pořádáním veškeré dosud existující ústní [[tradice (JKI-J)|tradice]]. Z této činnosti vznikly velké lit. památky ústního zákona Mišna, [[Tosefta (JKI-J)|Tosefta]] a halachické [[midraš (JKI-J)|midraše]]. Látka, která do nich nebyla zahrnuta, se nazývá [[barajta (JKI-J)|barajta]] a částečně se zachovala v [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]]. Tam se stala východiskem pro diskuse učenců Talmudu zvaných [[amoraité (JKI-J)|amoraité]]. T. vytvořili svým učením základy pozdějšího normativního rabín. judaismu. |
+ | <span id="entry">tanaité</span> (aram. tana’im, sg. tana; z aram. kořene tena – ústně tradovat, studovat, vyučovat) Označení šesti generací učitelů a učenců, jejichž působení spadá do prvních dvou století n.l. a je završena redakcí tzv. kanonické [[Mišna (JKI-J)|Mišny]] (raban [[Gam(a)li’el I. ben Šim’on (JKI-J)|Gamli´el I.]] zv. Ha-Zaken, [[Jochanan ben Zakaj (JKI-J)|Jochanan ben Zakaj]], Gamli´el II z Javne, rabi [[Akiva ben Josef (JKI-J)|Akiva ben Josef]], rabi Me´ir, redaktor kanonické Mišny rabi [[Jehuda ha-Nasi (JKI-J)|Jehuda ha-Nasi]]). Vedle dalšího rozvíjení [[ústní tóra (JKI-J)|ústní tóry]] se t. zabývali především klasifikací a pořádáním veškeré dosud existující ústní [[tradice (JKI-J)|tradice]]. Z této činnosti vznikly velké lit. památky ústního zákona Mišna, [[Tosefta (JKI-J)|Tosefta]] a halachické [[midraš (JKI-J)|midraše]]. Látka, která do nich nebyla zahrnuta, se nazývá [[barajta (JKI-J)|barajta]] a částečně se zachovala v [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]]. Tam se stala východiskem pro diskuse učenců Talmudu zvaných [[amoraité (JKI-J)|amoraité]]. T. vytvořili svým učením základy pozdějšího normativního rabín. judaismu. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
tanaité (aram. tana’im, sg. tana; z aram. kořene tena – ústně tradovat, studovat, vyučovat) Označení šesti generací učitelů a učenců, jejichž působení spadá do prvních dvou století n.l. a je završena redakcí tzv. kanonické Mišny (raban Gamli´el I. zv. Ha-Zaken, Jochanan ben Zakaj, Gamli´el II z Javne, rabi Akiva ben Josef, rabi Me´ir, redaktor kanonické Mišny rabi Jehuda ha-Nasi). Vedle dalšího rozvíjení ústní tóry se t. zabývali především klasifikací a pořádáním veškeré dosud existující ústní tradice. Z této činnosti vznikly velké lit. památky ústního zákona Mišna, Tosefta a halachické midraše. Látka, která do nich nebyla zahrnuta, se nazývá barajta a částečně se zachovala v Talmudech. Tam se stala východiskem pro diskuse učenců Talmudu zvaných amoraité. T. vytvořili svým učením základy pozdějšího normativního rabín. judaismu.