Zohar (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Zohar</span> (též Sefer ha-Zohar; hebr. Záře, Kniha Záře) Zákl. dílo [[kabala (JKI-J)|kabaly]], mystický komentář k [[Tóra (JKI-J)|Tóře]], napsaný převážně v [[aramejština (JKI-J)|aramejštině]]. Tradice připisuje autorství Z. [[tanaité (JKI-J)|tanaitovi]] rabimu [[Šim’on bar Jochaj (JKI-J)|Šim’onu bar Jochajovi]], který žil ve 2. stol. Podle legendy se rabi Šim´on bar Jochaj skrýval během řím. perzekuce třináct let v jeskyni a společně se svým synem studoval Tóru. Během této doby ho [[Bůh (JKI-J)|Bůh]] inspiroval k napsání Z. Nicméně až do 13. stol. není o této knize v žid. literatuře žádná zmínka. Skutečným autorem převážné části textu byl zřejmě špan. kabalista [[Moše ben Šem Tov z Leonu (JKI-J)|Moše ben Šem Tov z Leonu]], který oznámil objevení Z. a poprvé ho uvedl ve známost. Tuto domněnku podporuje i fakt, že se v Z. vyskytují stopy špan. slov a stejné gramatické chyby v aramejštině jako ve spisech Mošeho z Leonu. Odpovídá to tehdejší praxi připisovat dílo nějakému starověkému učenci a dodat mu tak větší důležitost. Z. se opírá o tradiční prameny jako například [[Talmud (JKI-J)|Talmud]], [[midraš (JKI-J)|midraš]] a zákl. kabalistické texty [[Sefer jecira (JKI-J)|Sefer Jeciru]] a [[Bahir (JKI-J)|Bahir]]; obsahuje midraše, dlouhá kázání a diskuse na rozličná témata. Tištěné edice Z. většinou sestávají z pěti svazků, tři z nich se nazývají Zohar al ha-Tora, čtvrtý Tikunej ha-Zohar a pátý Zohar Chadaš. |
+ | <span id="entry">Zohar</span> (též Sefer ha-Zohar; hebr. Záře, Kniha Záře) Zákl. dílo [[kabala (JKI-J)|kabaly]], mystický komentář k [[Tóra (JKI-J)|Tóře]], napsaný převážně v [[aramejština (JKI-J)|aramejštině]]. Tradice připisuje autorství Z. [[tanaité (JKI-J)|tanaitovi]] rabimu [[Šim’on bar Jochaj (JKI-J)|Šim’onu bar Jochajovi]], který žil ve 2. stol. Podle legendy se rabi Šim´on bar Jochaj skrýval během řím. perzekuce třináct let v jeskyni a společně se svým synem studoval Tóru. Během této doby ho [[Bůh (JKI-J)|Bůh]] inspiroval k napsání Z. Nicméně až do 13. stol. není o této knize v žid. literatuře žádná zmínka. Skutečným autorem převážné části textu byl zřejmě špan. kabalista [[Moše ben Šem Tov z Leonu (JKI-J)|Moše ben Šem Tov z Leonu]], který oznámil objevení Z. a poprvé ho uvedl ve známost. Tuto domněnku podporuje i fakt, že se v Z. vyskytují stopy špan. slov a stejné gramatické chyby v aramejštině jako ve spisech Mošeho z Leonu. Odpovídá to tehdejší praxi připisovat dílo nějakému starověkému učenci a dodat mu tak větší důležitost. Z. se opírá o tradiční prameny jako například [[Talmud (JKI-J)|Talmud]], [[midraš (JKI-J)|midraš]] a zákl. kabalistické texty ''[[Sefer jecira (JKI-J)|Sefer Jeciru]]'' a ''[[Bahir (JKI-J)|Bahir]]''; obsahuje midraše, dlouhá kázání a diskuse na rozličná témata. Tištěné edice Z. většinou sestávají z pěti svazků, tři z nich se nazývají Zohar al ha-Tora, čtvrtý Tikunej ha-Zohar a pátý Zohar Chadaš. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Zohar (též Sefer ha-Zohar; hebr. Záře, Kniha Záře) Zákl. dílo kabaly, mystický komentář k Tóře, napsaný převážně v aramejštině. Tradice připisuje autorství Z. tanaitovi rabimu Šim’onu bar Jochajovi, který žil ve 2. stol. Podle legendy se rabi Šim´on bar Jochaj skrýval během řím. perzekuce třináct let v jeskyni a společně se svým synem studoval Tóru. Během této doby ho Bůh inspiroval k napsání Z. Nicméně až do 13. stol. není o této knize v žid. literatuře žádná zmínka. Skutečným autorem převážné části textu byl zřejmě špan. kabalista Moše ben Šem Tov z Leonu, který oznámil objevení Z. a poprvé ho uvedl ve známost. Tuto domněnku podporuje i fakt, že se v Z. vyskytují stopy špan. slov a stejné gramatické chyby v aramejštině jako ve spisech Mošeho z Leonu. Odpovídá to tehdejší praxi připisovat dílo nějakému starověkému učenci a dodat mu tak větší důležitost. Z. se opírá o tradiční prameny jako například Talmud, midraš a zákl. kabalistické texty Sefer Jeciru a Bahir; obsahuje midraše, dlouhá kázání a diskuse na rozličná témata. Tištěné edice Z. většinou sestávají z pěti svazků, tři z nich se nazývají Zohar al ha-Tora, čtvrtý Tikunej ha-Zohar a pátý Zohar Chadaš.