démiurg (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">démiurg</span> (řec. řemeslník, umělec, tvůrce) Podle Platona božský stvořitel předmětného světa, který odráží svět idejí (v tomto smyslu se o Bohu mluví i v epištole Žd 11,10). V gnostických systémech ([[gnóze (JKI-K)|gnóze]]) byl d. nižší bůh, který nechce, aby lidé poznali pravého zcela duch. boha. S d. ztotožňovali často Boha Izraele – [[Hospodin (JKI-J)|Hospodina]], který zakázal jíst ze stromu poznání (Gn 2,16a). V jiných gnostických textech je d. pojat spíše kladně – jako božská bytost, která stvořením viditelného světa sice chybila, ale pomocí Moudrosti (sofia) se člověku snaží pomáhat k pravému poznání. |
+ | <span id="entry">démiurg</span> (řec. řemeslník, umělec, tvůrce) Podle Platona božský stvořitel předmětného světa, který odráží svět idejí (v tomto smyslu se o Bohu mluví i v epištole Žd 11, 10). V gnostických systémech ([[gnóze (JKI-K)|gnóze]]) byl d. nižší bůh, který nechce, aby lidé poznali pravého zcela duch. boha. S d. ztotožňovali často Boha Izraele – [[Hospodin (JKI-J)|Hospodina]], který zakázal jíst ze stromu poznání (Gn 2, 16a). V jiných gnostických textech je d. pojat spíše kladně – jako božská bytost, která stvořením viditelného světa sice chybila, ale pomocí Moudrosti (sofia) se člověku snaží pomáhat k pravému poznání. |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
démiurg (řec. řemeslník, umělec, tvůrce) Podle Platona božský stvořitel předmětného světa, který odráží svět idejí (v tomto smyslu se o Bohu mluví i v epištole Žd 11, 10). V gnostických systémech (gnóze) byl d. nižší bůh, který nechce, aby lidé poznali pravého zcela duch. boha. S d. ztotožňovali často Boha Izraele – Hospodina, který zakázal jíst ze stromu poznání (Gn 2, 16a). V jiných gnostických textech je d. pojat spíše kladně – jako božská bytost, která stvořením viditelného světa sice chybila, ale pomocí Moudrosti (sofia) se člověku snaží pomáhat k pravému poznání.