Hromádka, Josef Lukl (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">Hromádka, Josef Lukl</span> (1889-1969) Čes. protest. teolog, stoupenec [[Barth, Karl (JKI-K)|Barthovy]] dialektické teologie, představitel svět. [[ekumenismus (JKI-K)|ekumenismu]] a mírového hnutí. Studoval teologii ve Vídni, Basileji, Heidelbergu a Aberdeenu, filosofii v Praze. Od 1920 byl profesorem Evang. teol. fakulty v Praze, 1939-1947 profesorem teologie v Princetonu. 1927 založil spolu s E. Rádlem časopis ''Křesťanská revue''. Po návratu z exilu pokračoval v přednášení na teol. fakultě; 1948-1968 byl členem exekutivy [[Světová rada církví (JKI-K)|Světové rady církví]], stál u zrodu [[Ekumenické (JKI-K)|Ekumenické rady církví v ČR]] a [[Křesťanská mírová konference (JKI-K)|Křesťanské mírové konference]] (1961-1969 ve funkci prezidenta). Ve své teol. práci byl silně ovlivněn T. G. Masarykem (habilitační práce ''Masarykova filosofie náboženství a předpoklady vědecké dogmatiky'', 1919, tiskem 1969); důrazem na [[zjevení (JKI-K)|zjevení]] a transcendentní existenci suverénního [[Bůh (JKI-K)|Boha]] se blíží K. [[Barth, Karl (JKI-K)|Barthovi]]. Po válce byl H. přesvědčen o možné koexistenci křesťanství se socialismem, o potřebě teol.-polit. hledání místa křesťanů v socialistickém státě. Hl. díla: ''Křesťanství a vědecké myšlení'', 1922; ''Katolicismus a boj o křesťanství'', 1925; ''Masaryk'', 1930; ''Křesťanství v myšlení a životě'', 1931; ''Dostojevskij a Masaryk'', 1931; ''Komunismus a křesťanství'', 1948; ''Evangelium o cestě za člověkem'', 1958.
+
<span id="entry">Hromádka, Josef Lukl</span> (1889-1969) Čes. protest. teolog, stoupenec [[Barth, Karl (JKI-K)|Barthovy]] dialektické teologie, představitel svět. [[ekumenismus (JKI-K)|ekumenismu]] a mírového hnutí. Studoval teologii ve Vídni, Basileji, Heidelbergu a Aberdeenu, filosofii v Praze. Od 1920 byl profesorem Evang. teol. fakulty v Praze, 1939-1947 profesorem teologie v Princetonu. 1927 založil spolu s E. Rádlem časopis ''Křesťanská revue''. Po návratu z exilu pokračoval v přednášení na teol. fakultě; 1948-1968 byl členem exekutivy [[Světová rada církví (JKI-K)|Světové rady církví]], stál u zrodu [[Ekumenická rada církví v ČR (JKI-K)|Ekumenické rady církví v ČR]] a [[Křesťanská mírová konference (JKI-K)|Křesťanské mírové konference]] (1961-1969 ve funkci prezidenta). Ve své teol. práci byl silně ovlivněn T. G. Masarykem (habilitační práce ''Masarykova filosofie náboženství a předpoklady vědecké dogmatiky'', 1919, tiskem 1969); důrazem na [[zjevení (JKI-K)|zjevení]] a transcendentní existenci suverénního [[Bůh (JKI-K)|Boha]] se blíží K. [[Barth, Karl (JKI-K)|Barthovi]]. Po válce byl H. přesvědčen o možné koexistenci křesťanství se socialismem, o potřebě teol.-polit. hledání místa křesťanů v socialistickém státě. Hl. díla: ''Křesťanství a vědecké myšlení'', 1922; ''Katolicismus a boj o křesťanství'', 1925; ''Masaryk'', 1930; ''Křesťanství v myšlení a životě'', 1931; ''Dostojevskij a Masaryk'', 1931; ''Komunismus a křesťanství'', 1948; ''Evangelium o cestě za člověkem'', 1958.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

Hromádka, Josef Lukl (1889-1969) Čes. protest. teolog, stoupenec Barthovy dialektické teologie, představitel svět. ekumenismu a mírového hnutí. Studoval teologii ve Vídni, Basileji, Heidelbergu a Aberdeenu, filosofii v Praze. Od 1920 byl profesorem Evang. teol. fakulty v Praze, 1939-1947 profesorem teologie v Princetonu. 1927 založil spolu s E. Rádlem časopis Křesťanská revue. Po návratu z exilu pokračoval v přednášení na teol. fakultě; 1948-1968 byl členem exekutivy Světové rady církví, stál u zrodu Ekumenické rady církví v ČRKřesťanské mírové konference (1961-1969 ve funkci prezidenta). Ve své teol. práci byl silně ovlivněn T. G. Masarykem (habilitační práce Masarykova filosofie náboženství a předpoklady vědecké dogmatiky, 1919, tiskem 1969); důrazem na zjevení a transcendentní existenci suverénního Boha se blíží K. Barthovi. Po válce byl H. přesvědčen o možné koexistenci křesťanství se socialismem, o potřebě teol.-polit. hledání místa křesťanů v socialistickém státě. Hl. díla: Křesťanství a vědecké myšlení, 1922; Katolicismus a boj o křesťanství, 1925; Masaryk, 1930; Křesťanství v myšlení a životě, 1931; Dostojevskij a Masaryk, 1931; Komunismus a křesťanství, 1948; Evangelium o cestě za člověkem, 1958.

Helena Pavlincová