němečtí rytíři (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">němečtí rytíři</span> (Ordo Equitum Teutonicorum) [[rytířské řády (JKI-K)|Rytířský řád]] řídící se [[řehole (JKI-K)|řeholí]] sv. Augustina. Vyvinul se ze špitálního bratrstva brémských kupců při poutnickém špitále v Akkonu ([[Palestina (JKI-J)|Palestina |
+ | <span id="entry">němečtí rytíři</span> (Ordo Equitum Teutonicorum) [[rytířské řády (JKI-K)|Rytířský řád]] řídící se [[řehole (JKI-K)|řeholí]] sv. Augustina. Vyvinul se ze špitálního bratrstva brémských kupců při poutnickém špitále v Akkonu ([[Palestina (JKI-J)|Palestina]]), jako řád rytířský byl ustaven 1198. Hl. posláním řádu byla – vedle pův. charitativní služby (zřizování špitálů) – obrana a šíření křesťanství. Od 2. pol. 16. stol. pracovali n. r. především v duch. správě. Řád vynikal dokonalou hospodářskou organizací svých panství, na nichž zabezpečoval polit., soudní i finanční správu. Územně byl organizován do řádových provincií (bailií) v čele se zemským [[komtur (JKI-K)|komturem]] (Landkomtur), jemuž podléhali představení jednotlivých [[komenda (JKI-K)|komend]]. Členové řádu se dělili na rytíře (laiky), kaplany a sloužící bratry. V čele stál velmistr. Od poč. 13. stol. se n.r. rychle šířili po celé Evropě, v Praze se objevují krátce po 1200. Sídlo velmistra bylo z Akkonu přeneseno zprvu do Benátek, 1308-1456 do Malborku (dříve Marienburg) na severu Polska, od 1525 do Mergentheimu. Od 17. stol. se řád usídloval zejm. na území Moravy a Slezska s hl. sídlem velmistra v Bruntále (1621-1939). Od 1929 byl organizován jako řád žebravý a měl čtyři provincie – čs., rak., ital. a lublaňskou. 1939 byl řád zrušen, 1945 znovu obnoven. V současnosti začíná své působení na Moravě. Znakem n.r. je černý heroltský kříž na stříbrném poli. Řeholní oděv tvoří černý [[talár (JKI-K)|talár]] a bílý plášť s černým heroltským křížem. |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
němečtí rytíři (Ordo Equitum Teutonicorum) Rytířský řád řídící se řeholí sv. Augustina. Vyvinul se ze špitálního bratrstva brémských kupců při poutnickém špitále v Akkonu (Palestina), jako řád rytířský byl ustaven 1198. Hl. posláním řádu byla – vedle pův. charitativní služby (zřizování špitálů) – obrana a šíření křesťanství. Od 2. pol. 16. stol. pracovali n. r. především v duch. správě. Řád vynikal dokonalou hospodářskou organizací svých panství, na nichž zabezpečoval polit., soudní i finanční správu. Územně byl organizován do řádových provincií (bailií) v čele se zemským komturem (Landkomtur), jemuž podléhali představení jednotlivých komend. Členové řádu se dělili na rytíře (laiky), kaplany a sloužící bratry. V čele stál velmistr. Od poč. 13. stol. se n.r. rychle šířili po celé Evropě, v Praze se objevují krátce po 1200. Sídlo velmistra bylo z Akkonu přeneseno zprvu do Benátek, 1308-1456 do Malborku (dříve Marienburg) na severu Polska, od 1525 do Mergentheimu. Od 17. stol. se řád usídloval zejm. na území Moravy a Slezska s hl. sídlem velmistra v Bruntále (1621-1939). Od 1929 byl organizován jako řád žebravý a měl čtyři provincie – čs., rak., ital. a lublaňskou. 1939 byl řád zrušen, 1945 znovu obnoven. V současnosti začíná své působení na Moravě. Znakem n.r. je černý heroltský kříž na stříbrném poli. Řeholní oděv tvoří černý talár a bílý plášť s černým heroltským křížem.