Suso, Jindřich (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Suso, Jindřich</span> (Heinrich Seuse, asi 1295-1366) Něm. mystik, od 1308 [[dominikáni, dominikánky (JKI-K)|dominikán]], 1324-1327 žák Mistra [[Eckhart (JKI-K)|Eckharta]] v Kolíně n. R., potulný kazatel, kvůli svému básnickému podání článků kř. víry zvaný minesengr boží lásky. S dalšími představiteli tradice něm. [[mystika (JKI-K)|mystiky]] sdílí přesvědčení o niterném bezprostředním prožitku božství v člověku, jež vede nejen k nazření Boha (visio esse Dei), ale ke splynutí duše s božským. Vlastní mystickou zkušenost zachytil S. v díle ''Vita'' (Životopis; pův. ''Das Buch, das da heißt der Suso''), které platí za první duch. autobiografii napsanou v němčině |
+ | <span id="entry">Suso, Jindřich</span> (Heinrich Seuse, asi 1295-1366) Něm. mystik, od 1308 [[dominikáni, dominikánky (JKI-K)|dominikán]], 1324-1327 žák Mistra [[Eckhart (JKI-K)|Eckharta]] v Kolíně n. R., potulný kazatel, kvůli svému básnickému podání článků kř. víry zvaný minesengr boží lásky. S dalšími představiteli tradice něm. [[mystika (JKI-K)|mystiky]] sdílí přesvědčení o niterném bezprostředním prožitku božství v člověku, jež vede nejen k nazření Boha (visio esse Dei), ale ke splynutí duše s božským. Vlastní mystickou zkušenost zachytil S. v díle ''Vita'' (Životopis; pův. ''Das Buch, das da heißt der Suso''), které platí za první duch. autobiografii napsanou v němčině, a v díle ''Büchlein der ewigen Weisheit'' (1327, lat. ''Horologium sapientiae''). Čes.: ''Mystikovo srdce. Vlastní životopis'', 1935''; O věčné moudrosti'', 1937; ''Knížka pravdy'', 2011. |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Suso, Jindřich (Heinrich Seuse, asi 1295-1366) Něm. mystik, od 1308 dominikán, 1324-1327 žák Mistra Eckharta v Kolíně n. R., potulný kazatel, kvůli svému básnickému podání článků kř. víry zvaný minesengr boží lásky. S dalšími představiteli tradice něm. mystiky sdílí přesvědčení o niterném bezprostředním prožitku božství v člověku, jež vede nejen k nazření Boha (visio esse Dei), ale ke splynutí duše s božským. Vlastní mystickou zkušenost zachytil S. v díle Vita (Životopis; pův. Das Buch, das da heißt der Suso), které platí za první duch. autobiografii napsanou v němčině, a v díle Büchlein der ewigen Weisheit (1327, lat. Horologium sapientiae). Čes.: Mystikovo srdce. Vlastní životopis, 1935; O věčné moudrosti, 1937; Knížka pravdy, 2011.