abhibhávájatana (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">abhibhávájatana</span> [abhibhāvāyatana], pál. ''abhibhájatana'' [abhibhāyatana] – osm meditačních cvičení ke zkáznění smyslů zvládnutím vnímání různých předmětů. První dvě jsou hluboké soustředění na některý úd svého těla a |
+ | <span id="entry">abhibhávájatana</span> [abhibhāvāyatana], pál. ''abhibhájatana'' [abhibhāyatana] – osm meditačních cvičení ke zkáznění smyslů zvládnutím vnímání různých předmětů. První dvě jsou hluboké soustředění na některý úd svého těla a na omezené tvary vnější a hluboké soustředění na některý úd svého těla a na neomezené tvary vnější. Tato dvě první cvičení vedou adepta ke zkáznění jeho vztahu vůči tvarům (''[[rúpa (Buddh)|rúpa]]'') a odpovídají prvnímu z osmi osvobození (san. ''[[aštavimókša (Buddh)|aštavimókša]]'', pál. ''atthavimokkha''). Třetí a čtvrté jsou nevnímání částí vlastního těla, ale dvojnásobně hlubší vnímání omezených tvarů vnějších, a nevnímání částí vlastního těla, ale dvojnásobné vnímání neomezených tvarů vnějších. Tato dvě cvičení posilují soustředění a odpovídají druhému z osmi osvobození. Ve cvičení pátém až osmém adept nevnímá žádnou část svého těla, ale soustředěně vnímá vnější tvary modré, žluté, červené a bílé, aby se cvičil ve zvládnutí svých krasoduchých choutek. Tato čtyři cvičení odpovídají třetímu z osmi osvobození, jakož i pátému až osmému stupni ''[[kasina (Buddh)|kasiny]]''. Malé a omezené předměty jsou vhodné k meditaci (san. ''[[dhjána (Buddh)|dhjána]]'', pál. ''džhána'') povahám pevným a nevrtkavým, velké a neomezené naopak; krásné pak povahám zdrženlivým a odříkavým, ošklivé a hnusné těm, kdo mají sklon k prostopáši. |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
abhibhávájatana [abhibhāvāyatana], pál. abhibhájatana [abhibhāyatana] – osm meditačních cvičení ke zkáznění smyslů zvládnutím vnímání různých předmětů. První dvě jsou hluboké soustředění na některý úd svého těla a na omezené tvary vnější a hluboké soustředění na některý úd svého těla a na neomezené tvary vnější. Tato dvě první cvičení vedou adepta ke zkáznění jeho vztahu vůči tvarům (rúpa) a odpovídají prvnímu z osmi osvobození (san. aštavimókša, pál. atthavimokkha). Třetí a čtvrté jsou nevnímání částí vlastního těla, ale dvojnásobně hlubší vnímání omezených tvarů vnějších, a nevnímání částí vlastního těla, ale dvojnásobné vnímání neomezených tvarů vnějších. Tato dvě cvičení posilují soustředění a odpovídají druhému z osmi osvobození. Ve cvičení pátém až osmém adept nevnímá žádnou část svého těla, ale soustředěně vnímá vnější tvary modré, žluté, červené a bílé, aby se cvičil ve zvládnutí svých krasoduchých choutek. Tato čtyři cvičení odpovídají třetímu z osmi osvobození, jakož i pátému až osmému stupni kasiny. Malé a omezené předměty jsou vhodné k meditaci (san. dhjána, pál. džhána) povahám pevným a nevrtkavým, velké a neomezené naopak; krásné pak povahám zdrženlivým a odříkavým, ošklivé a hnusné těm, kdo mají sklon k prostopáši.