bhávaná (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">bhávaná</span> [bhāvanā] – doslovně „vytváření“; soubor meditačních cvičení, jež jsou dvojího druhu: zaprvé směřující ke zklidnění ducha, tedy k |
+ | <span id="entry">bhávaná</span> [bhāvanā] – doslovně „vytváření“; soubor meditačních cvičení, jež jsou dvojího druhu: zaprvé směřující ke zklidnění ducha, tedy k vnoru (san. ''[[šamathá (Buddh)|šamathá]]'', pál. ''samathá''), zadruhé vedoucí ke vhledu, k pochopení (san. ''[[vipašjana (Buddh)|vipašjaná]]'', pál. ''vipassaná''). Vnor je nezbytnou podmínkou vhledu. Jak píše [[Buddhaghóša (Buddh)|Buddhaghóša]] (pál. Buddhaghósa), je k tomu účelu připraveno na čtyřicet cvičení, počínaje meditací (san. ''[[dhjána (Buddh)|dhjána]]'', pál. ''džhána'') přes kontemplaci (''[[samápatti (Buddh)|samápatti]]'') až k hlubokému soustředění (''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]''). Tato psychická cvičení sestávají z meditace o deseti celkově navzájem spjatých jednotlivinách (san. ''krtsna'', pál. ''[[kasina (Buddh)|kasina]]''), z kontemplace o deseti odpornostech (san. ''[[ašubhabhávaná (Buddh)|ašubhabhávaná]]'', pál. ''asubhabhávaná''), z deseti ''[[anusmrti (Buddh)|anusmrti]]'' (pál. ''anussati''), ze čtyř „setrvání ve stavu ''brahma''“ (''[[brahmavihára (Buddh)|brahmavihára]]''), ze čtyř stupňů bezpředmětové meditace (san. ''[[arúpadhjána (Buddh)|arúpadhjána]]'', pál. ''arúpadžhána''), z rozboru čtyř veleprvků (san. ''dhátuvjavasthána'', pál. ''[[dhátuvavatthána (Buddh)|dhátuvavatthána]]'') atd. Jinde bývají tato meditační cvičení tříděna do čtyř skupin, a to jsou přátelská příchylnost (san. ''[[maitrí (Buddh)|maitrí]]'', pál. ''mettá'', ''mettí''), slitovný soucit (''[[karuná (Buddh)|karuná]]''), laskavá radost (''[[muditá (Buddh)|muditá]]'') a rovnodušný nezájem (san. ''[[upékšá (Buddh)|upékšá]]'', pál. ''upekkhá''). ''Bhávaná'' je usilovná duševní činnost, jíž se lze zbavit mylných názorů a nectností, například tří kořenů zla (san. ''[[akušalamúla (Buddh)|akušalamúla]]'', pál. ''akusalamúla''), zlomyslnosti (san. ''[[vjápáda (Buddh)|vjápáda]]'', pál. ''vijápáda'') ap. |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
bhávaná [bhāvanā] – doslovně „vytváření“; soubor meditačních cvičení, jež jsou dvojího druhu: zaprvé směřující ke zklidnění ducha, tedy k vnoru (san. šamathá, pál. samathá), zadruhé vedoucí ke vhledu, k pochopení (san. vipašjaná, pál. vipassaná). Vnor je nezbytnou podmínkou vhledu. Jak píše Buddhaghóša (pál. Buddhaghósa), je k tomu účelu připraveno na čtyřicet cvičení, počínaje meditací (san. dhjána, pál. džhána) přes kontemplaci (samápatti) až k hlubokému soustředění (samádhi). Tato psychická cvičení sestávají z meditace o deseti celkově navzájem spjatých jednotlivinách (san. krtsna, pál. kasina), z kontemplace o deseti odpornostech (san. ašubhabhávaná, pál. asubhabhávaná), z deseti anusmrti (pál. anussati), ze čtyř „setrvání ve stavu brahma“ (brahmavihára), ze čtyř stupňů bezpředmětové meditace (san. arúpadhjána, pál. arúpadžhána), z rozboru čtyř veleprvků (san. dhátuvjavasthána, pál. dhátuvavatthána) atd. Jinde bývají tato meditační cvičení tříděna do čtyř skupin, a to jsou přátelská příchylnost (san. maitrí, pál. mettá, mettí), slitovný soucit (karuná), laskavá radost (muditá) a rovnodušný nezájem (san. upékšá, pál. upekkhá). Bhávaná je usilovná duševní činnost, jíž se lze zbavit mylných názorů a nectností, například tří kořenů zla (san. akušalamúla, pál. akusalamúla), zlomyslnosti (san. vjápáda, pál. vijápáda) ap.